Ukrajinou se šíří video, na kterém policista kope krajně pravicového demonstranta řve „Lehni Bandero“. Řada význačných postav Ukrajiny v reakci na to se začala hlásit ke kontroverznímu veliteli, odpovědného za masakry Poláků a Židů během druhé světové války.
10. února se na demonstraci na podporu kandidátky na prezidenta Julie Tymošenkové, střetla ukrajinská policie s krajně pravicovou skupinou C-14. Kamera zachytila, jak jeden policista sráží jednoho člena skupiny na zem, zatímco jiný jej kope a řve „„Lehni, Bandero!“
Policie zadržela 18 lidí, později je ale musela pro nedostatek důkazů propustit. Státní zástupci nicméně proti skupině zahájili trestní řízení za chuligánství, ublížení na zdraví a neoprávněné obsazení veřejné budovy. Zároveň bylo zahájeno šetření proti zasahujícím policistům za nepřiměřené použití síly.
Video zachycující celou událost vzbudilo na Ukrajině velkou pozornost. Jak upozorňuje Rádio Svobodná Evropa, ani tak kvůli násilí jako kvůli hanlivému označení vysloveného policistou. Andrij Kryščenko, šéf kyjevské policie, zveřejnil ještě 10 února video, ve které se za chování policisty omlouvá a že bude náležitě potrestán.
Ke kauze se vyjádřila řada vysoce postavených postav Ukrajiny. Ministr vnitra Arsen Avakov označil chování policisty za „nepřípustné“. Místopředsedkyně parlamentu Iryna Heraščenková označila postup policistů za „neadekvátní“. Podle ní si musí uvědomit, že „Stepan Bandera je ukrajinský hrdina, nikoli nadávka“.
Na ukrajinských sociálních sítích se začal šířit hastag „#Jsem Banderovec“, kterým dané osoby vyjadřovali obdiv ke kontroverzní veliteli. „Omlouvám se! Jsem také Banderovec. Sláva Ukrajině“ napsal šéf Národní policie Serhij Kňazev.
Mluvčí policie Artem Ševčenko sdělil Rádiu Svobodná Evropa, že hastag je zamýšlen jako ironický a upřímný zároveň. Podle něj za kampaní stojí poradce ministerstva vnitra Zorjan Shkyrjak. Ten během stejné doby jako Kňazev na svém Facebooku zveřejnil fotku, jak sedí pod portérem Stepana Bandery s komentářem: „ Pracuji na ukrajinském ministerstvu vnitra. Toto je moje kancelář. Jsem také Banderovec a jsem na to hrdý! Bandera, můj hrdina.“
Stepan Bandera byl vojenský velitel Ukrajinské povstalecké armády, jejíž členové jsou známi jako banderovci, a bojovník za samostatnost Ukrajiny. Bojoval proti Sovětům a nechvalně proslul útoky na Poláky a Židy. Část Ukrajinců jej považuje za válečného zločince, druhá za válečného hrdinu. Prezident Petr Porošenko podepsal v prosinci zákon, který přisuzuje banderovcům postavení válečných veteránů a s nimi související sociální výhody.
Pozitivní hodnocení Bandery řadou ukrajinských vrchních postav bývá v ruských médiích zdůrazňována jako důkaz fašizace Ukrajiny. Odborníci na Ukrajinu však upozorňují, že krajně pravicové, fašistické strany a hnutí mají jen minimální podporu mezi Ukrajinci a že ruská média jejich vliv cíleně zveličují kvůli vlastním propagandistickým účelům. Nicméně, západní státy opakovaně upozorňují na problém zapojení některých krajně pravicových bojůvek do ukrajinské armády.
Vzývání Bandery je na Ukrajině tvrdě kritizováno ze strany židovských organizací. Eduard Dolinsky, předseda ukrajinského Židovského výboru, upozornil na to, že hastag se objevil den po výročí masakru Poláků banderovci. Židovská komunita obecně bývá velmi znepokojena příležitostnými oslavami Bandery v ukrajinské společnosti.
Podle zjištění deníku The Jerusalem Post však i tak ukrajinští Židé stojí a tvrdí, že v ukrajinské společnosti není rozšířen antisemitismus více než kdekoliv jinde. Příležitostné antisemitické zločiny připisují Rusko, které dle nich chce cílenými provokacemi obrátit Židy proti Ukrajině a zároveň ji vykreslit jako neonacistickou zemi, jak je popisována v ruských médiích.
Související
Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm
Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě
Ukrajina , Stepan Bandera , policie Ukrajina
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 1 hodinou
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 2 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 4 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 5 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 6 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 7 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 8 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek