Návrat bojovníků IS? Německo čelí dilematu, bojí se bezpečnostních rizik

Americký prezident vyzval evropské státy, aby vzaly zpět svých 800 občanů, umístěných v kurdských věznicích, jinak je nechá propustit jim navzdory. Německý ministr zahraničí Heiko Maas označil Trumpův požadavek  za „mimořádně obtížně realizovatelný“. Dle něj je možný jen pokud budou tito zajatci hned přivedeni k soudnímu procesu a pokud budou mít německé tajné služby o nich dostatek informací, přičemž dodal, že to nelze příliš dobře v Sýrii ověřit.

Podle Die Spiegel však německé zpravodajské služby mají už k dispozici řadu informací. Němečtí vyšetřovatelé získávají informace od svých spojenců, ze svědectví reformovaných teroristů, z telefonních hovorů či fotografií na internu nebo z rozhovorů, které provedla německá zahraniční zpravodajská služba BND s vězni přímo v Sýrii.

Německé zpravodajské služby např. zjistili, že Lucas Gläss z Dortmundu byl zapsán přímo v registračním formuláři IS jako „bojovník“, což slouží jako naprostý důkaz jeho přidání se k teroristické skupině. V případě Martina Lemkeho, svářeče z německého státu Sasko-Anhaltsko, jeho příslušnost ke skupině dokázala řada svědků. Podle jednoho byl vyšetřovatel pro tajnou službu IS, jiný zase ukázal fotku, ve které je v černé uniformě IS, a tvrdil, že sťal jeho bratra.

Ne vždy se ale německým zpravodajským službám povede získat dostatek informací. Zvláště obtížné je to v případě žen, které přitom mohou být stejně fanaticky oddány ideám IS jako muži. Spolkový ústavní soud v Karlsruhe stanovil, že pouhá přítomnost ve válečné zóně není trestná.

Nejméně 63 mužů a žen, kteří odcestovali z Německa do IS, je nyní v kurdské vazbě v Sýrii. 42 z nich má německý pas. Německo vydalo zatýkací rozkaz pro 18 podporovatelů IS.

Co s německými bojovníky IS?

Ať se německým zpravodajským službám povede získat dostatek informací či ne, zásadní otázka zůstává – co s nimi? Ačkoliv mnozí ze zajatých bojovníků IS tvrdí, že se neúčastnili bojových operací IS, důkazy svědčí o opaku, nemluvně o faktu, že jejich důvěryhodnost je nízká. Mnozí z nich jsou traumatizovaní a existují značné pochybnosti, zda jsou schopni návratu do většinové společnosti a zda nejsou v zásadě chodícími bombami.

Někteří němečtí politici tvrdí, že nejde oddalovat nevyhnutelné a že je třeba německé zahraniční bojovníky přijmout. " Nebude to snadná politická komunikace, že pomáháme extrémistům, kteří vyhlásili válku proti našemu hodnotovému systému, se vrátit do Německa,“ tvrdí ministr vnitra německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul s tím, že nelze blokovat německým občanům návrat do země.

Kurdové varují, že sice nemají – navzdory tomu ,co deklaroval Trump – v úmyslu propustit vězně, může se tak stát ale bez jejich vědomí v případě, že je napadne Turecko, které je považuje za teroristy. Pro Němce by tedy bylo lepší, aby vzali své bojovníky IS legální cestou a měli o nich přehled, než aby riskovali, že se vrátí škodit Německu neoficiálními cestami, naznačují Kurdové.

Ačkoliv se otázka návratu německých bojovníků IS řeší především v souvislosti s dnešní geopolitickou situací v Sýrii, je na talíři už delší dobu, upozorňuje Die Spiegel. Někteří němečtí občané, kteří se přidali k IS, už před dvěma roky a více od něj odešli a jsou nyní např. v tureckých táborech, kde čekají na propuštění. Zatím jim ale turecké orgány nic takového neposkytly.

Skutečnost, že jejich příbuzní jsou zajati v Sýrii či Turecku, frustruje některé rodinné příslušníky. Např. otec zajatého Dirka P. obviňuje německé úředníky z lenosti a že se nesnaží dostatečně o návrat jeho syna. Německé ministerstvo zahraničí však trvá na tom, že nemůže poskytnout německých občanům v Sýrii jakoukoliv pomoc, protože nemá v Sýrii ambasádu. Rodiny tak budou muset počkat do té doby, než němečtí politici najdou řešení ožehavého tématu.