Bude rok 2019 ve znamení konce teroristické hrozby? Počet teroristických útoků stále klesá, odhalují data

V průzkumech veřejného mínění je terorismus stále zmiňován jako hlavní bezpečnostní hrozba. V porovnání s rokem 2014, kdy byl terorismus na svém vrcholu, však od roku 2015 je zřetelný pokles celosvětových teroristických útoků a smrtí s nimi spojených, poukazuje Gary LaFree, profesor kriminologie na University of Maryland a zakladatel National Consortium for the Study of Terrorism and Responses to Terrorism (START) a Global Terrorism Database.

Od roku 2002 do roku 2014 se počet světových teroristických útoků zvedl 12násobně a počet úmrtí v jejich důsledku vzrost 8krát. Zejména zasaženy byly Irák a Afghánistán, Pákistán a Nigérie.

V roce 2015 se ale už celkový počet teroristických útoků snížil o 11,5% a celkový počet s terorismem spojených smrtí klesl o 12,7%. V roce 2016 pokles pokračoval – 9,2% v případě teroristických útoků a 12,7% v případě s terorismem spojených smrtí.

Tento trend pokračoval i v roce 2017, odkud jsou poslední dostupná data. Počet světových teroristických útoků klesl o 19,8% a počet úmrtí v jejich důsledku klesl o 24,2%. Celkově tedy během těchto 36 měsíců došlo k největšímu tříletému poklesu útoků a smrtí v jejich důsledku od té doby, kdy Global Terrorism Database v roce 1970 začala shromažďovat data, upozorňuje LaFree.

Pokles je geograficky rozmístěn. Během vrcholu teroristické aktivity v roce 2014, 57,2% teroristických útoků se uskutečňovalo v pěti zemích – Iráku, Pákistánu, Afghánistánu, Ukrajině a Somálsku. V roce 2017 všech pět zemí zažilo značný pokles v útocích. V Iráku, Pákistánu a zvláště v Ukrajině klesl i počet úmrtí spojených s teroristickými útoky, v Afghánistánu a Somálsku nicméně vzrostl.

Všechny teroristické skupiny – nigerijský Boko Hárám, somálský Aš-Šabáb, afghánský Tálibán či ruští separatisté – od roku 2015 do roku 2017 uskutečnily každý rok méně a méně teroristických útoků. Výjimkou je Islámský stát (IS), který provedl v daném období o 7,7% více útoků.  

Zatímco tyto hlavní terče teroristických útoků zažívají jejich pokles, jiné země naopak zažily vzestup teroristických útoků. V roce 2015 počet teroristických útoků stoupl v Bangladéši a Egyptě. V roce 2016 v Demokratické republice Kongo, Jižním Súdánu, Turecku. V roce 2017 se počet útoků zvýšil v Indii, Filipínách a v Nepálu.

Data též odhalují, že ačkoliv v jednotlivých zemích provádí teroristé méně útoků, stále více zemí je jimi zasaženo. V roce 2014 se uskutečnily teroristické útoky v 100 zemích, v roce 2015 v 99 zemích, v roce 2016 v 108 zemích a v roce 2017 v 100 zemích. Teroristé, zvláště pak IS, jsou tedy více rozprostřeni po celé zeměkouli.

Ačkoliv je zřetelný velký pokles teroristických útoků a úmrtí s nimi spojenými od roku 2015 do roku 2017, stále se jedná o historicky vysoké číslo. V roce 2017 byl počet teroristických útoků 27,9% vyšší než v roce 2012 a počet úmrtí v jejich důsledku byl dokonce 70,6% vyšší.

Pro Evropany a Američany však může být částečně uklidňují skutečnost, že v porovnání s jinými oblastmi zde nedochází k tolika teroristickým útokům, jakkoliv mediální obrázek může působit jinak. V Západní Evropě se v roce 2017 udála jen 2,7% světových teroristických útoků a v USA jen 1%.

Podle expertů na tom velký podíl má nejenom menší aktivita IS, který čelí finální porážce v Sýrii, ale též hlavně rychlejší a účinnější protiteroristické strategie, implementované evropskými bezpečnostními službami a policií. Evropa si po sérií krvavých útoků v Paříži v roce 2015 uvědomila, že musí věnovat otázce terorismu velkou pozornost a uvolnila bezpečnostním službám ruce, co se týče pravomocí i zdrojů.

Související

Více souvisejících

Terorismus Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 3 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy