Ukrajinská krajní pravice zažívá vzrůstající podporu. Povede se jí i v říjnových volbách?

Národní družina tuto sobotu uspořádala druhý pochod Kyjevem. Účastnilo se jej na třikráte více lidí než minule. Tento fakt byl skupinou velmi vyzdvižen. „ Dnes vidíme, jak je naše hnutí úspěšné,“ prohlásil vůdce Národní družiny, Andrij Bilecký. „Ukrajina je unavená z chaosu, potřebuje lidi, kteří ochrání zemi. A v roce 2019, vy, mladí nacionalisté, máte velký úkol, musíte učinit krok vpřed. Sláva národu“.

Podle Euronews se dá vzrůstající podpora krajně pravicové skupině vysvětlit obtížnou ekonomickou situací Ukrajiny. Pět let po revoluci se země stále potýká se značnou korupcí, nízkými platy i stále probíhajícím konfliktem na východě Ukrajiny. Ukrajinci mají pocit, že politici nedělají dost, aby věci na Ukrajině napravili a proto se obrací k více radikálním skupinám.

Boje na východní Ukrajině vedly k vzestupu krajně pravicových skupin, které se chopily zbraní a šly bojovat s ruskými separatisty. Národní družina je politickým křídlem jedné z  těchto krajně pravicových milicí, batalionu Azov, který bylo po roce 2015 inkorporován do ukrajinské Národní gardy.

Toto sepětí ultrapravicové milice se státem je terčem kritiky z USA a EU. Podezřívají Ukrajinu, že cíleně zavírají oči nad krajně pravicovou, násilnou ideologií těchto milicí a jejich porušování lidských práv. Dokládat to má incident z 7 června 2018, kdy členové Národní družiny zničili romské ležení v kyjevském Holosijivském parku. Policie z činu nikoho neobvinila.

Propojení mezi batalionem Azov a ukrajinským ministerstvem vnitra je zvláště zdůrazňováno ze strany ruských a ruskou propagandu přijímajících médií, které to vnímají jako jasný doklad fašizace Ukrajiny. Jiným takovým dokladem má být vyjadřování sympatií řady čelních představitelů Ukrajiny včetně vysoce postavených policejních důstojníků kontroverznímu Stepanovi Banderovi, který za druhé světové války byl vrchní postavou povstání za nezávislost Ukrajiny. Pro mnohé Ukrajince je národním hrdinou, navzdory tomu, že vraždil Židy a Poláky.

Nicméně, ačkoliv podpora krajní pravice mezi ukrajinskými voliči roste, stále se jedná o dosti marginální strany, které nemohou očekávat přílišně velké zastoupení v parlamentu, pokud vůbec se tam dostanou. Podle posledních dat shromážděných Kyjevským mezinárodním institutem sociologie, nejpopulárnější krajně pravicová strana, Svoboda, byla podporována 0,9% respondentů, v případě těch, kdo by šli volit, to bylo 1,7%. Jedná se o velký propad podpory v porovnání s zářím 2017, kdy 7,1% respondentů bylo ochotných volit Svobodu.

I s poměrně nízkou podporou představují krajně pravicové skupiny nebezpečí pro ukrajinskou demokracii, varuje americká nevládní organizace Freedom House ve své květnové zprávě z roku 2018. Dle autora zprávy, politologa Vjačeslava Lichačove, jsou pravicoví radikálové „ reálnou fyzickou hrozbou pro levicové, feministické, liberální a LGBT aktivisty, ochránce lidských práv, a také pro etnické a náboženské menšiny“.

Podle německého politologa Andrease Umlanda existují doklady o možném napojení batalionu Azov na ruskou krajní pravici. V rozhovoru pro server HlídacíPes.org řekl, že spoluzakladatel batalionu Azov, Dmitryj Karčinsky např. spolupracoval s ruským neonacionalistou, Alexandrem Duginem. Podle Umlanda se též spekuluje o zapojení ruských tajných služeb, které prostřednictvím ukrajinské krajní pravice vykreslují obraz Ukrajiny jako fašistické země.

Podle investigativní skupiny Bellingcat existují doklady spolupráce mezi Azovem a americkými neonacistickými skupinami. Azov je zve na Ukrajiny, aby získaly vojenské zkušenosti v boji proti ruským separatistům. Zároveň se spojuje i dalšími krajně pravicovými skupinami napříč Evropou. Globálním cílem skupiny má být rozpoutání „konzervativní revoluce“, která zachrání bílou rasu. Bellingcat podotýká, že pro Azov je stejným nepřítelem Rusko jako „liberální Západ“.