Muslimské Rusko? Do 15 let bude 30% Rusů muslimského vyznání, tvrdí ruský Velký muftí

V současnosti se odhaduje, že v Rusku žije 14 až 20 miliónů muslimů, což je 10 až 14% ruské celkové populace, která v roce 2018 činila 146,8 miliónů lidí. Ravil Gainutdin, předseda Rady muftiů, náboženské skupiny reprezentující muslimskou komunitu, na základě odhadů expertů na demografii, tvrdí, že v dalších 15 letech bude podíl muslimů na ruské populaci 30%.

Značnou zásluhu na této proměně ruské demografické skladby mají převážně muslimské regiony Předkavkazsko a Tatarstán, s kterými je spojena nejvyšší porodnost. To odpovídá evropským trendům, kdy obecně muslimská komunita plodí více dětí než ta nemuslimská.

Rusové nechtějí vstupovat do manželství ani nemají přílišný zájem na tom, rodit děti, navzdory tomu, že ruský prezident Vladimir Putin považuje podporu porodnosti za svoji prioritu. Ruská populace pomalu vymírá. Od ledna do září 2018 zemřelo o 164,1 tisíce lidí více, než se jich v zemi narodilo.

Do roku 2018 se dařilo Rusku čelit negativním demografickým trendům prostřednictvím imigrace. Kvůli ekonomickým problém Ruska však migranti, převážně ze Střední Asie, dávají přednost východní Evropě. Pro Rusko představuje palčivý problém migrace Rusů na Západ, zvláště proto, že ze země odchází mladí, vzdělaní lidé. Jako své důvody uvádí jak lepší ekonomické vyhlídky, tak nespokojenost s politickým stavem země. Podle průzkumu nezávislé agentury Levada Center mnozí Rusové jsou tak chudí, že je ani nenapadne vycestovat.

Ruské vedení se pokouší zvrátit nepříznivé demografické trendy podporou „tradičních křesťanských hodnot“, od čehož si slibují větší porodnost. Ačkoliv ruská pravoslavná církev klade důraz na vytváření úplných rodin, potýká se s jistým nezájmem ruské společnosti, ve které přervávají ateistické sentimenty z dob SSSR.

Samotní církevní představitelé přiznávají, že se jim nedaří Rusy přesvědčit, aby rodili více dětí. Arcikněz Dmitrij Smirnov z ruské ortodoxní církve v rozhovoru pro rádiovou stanici Govorit Moskva souhlasil s Gainutdinovými predikcemi s tím, že „v roce 2050 už tu nebude žádný Rus.“ Podle Smirnova je „už příliš pozdě“ na zvrácení demografických trendů.

Rusko a islám

Muslimové dlouhodobě žijí na ruském území. Carové se pokoušeli minimalizovat jejich potencionální odvratné a rebelantské tendence minimalizovat tím, že je uznávali jako integrální součást Ruska a umožňovali jim svobodně praktikovat jejich víru. Současné ruské vedení v jejich snahách pokračuje. Putin otevřeně říká, že islám je část ruské kultury a doklad jeho kosmopolitního, multietnického záběru.

Nicméně, to platí jen o tzv. „tradičním islámu“. Vláda nemá žádnou přesnou definici tohoto tradičního ruského islámu, používá však této kategorie k omezení jakýchkoliv muslimských praktik, které se jí zdají být potencionálně nebezpečné. Ruský prezident např. označil nošení hidžábu za něco, co nepatří do tradičního ruského islámu – což nebylo zcela pozitivně přijato mezi některými ruskými muslimy, včetně žen.

Pro Rusko z tohoto hlediska představují problém některé muslimské migrační komunity, které vyznávají jisté verze islámu a uskutečňují jisté islámské praktiky, které navzdory úsloví „tradiční islám“ jsou až příliš nemoderní. Dmitrij Poletaev, ředitel Výzkumného centra pro migraci, ve své studii pro odborně analytické fórum Valdajský klub, poukazuje na to, že samotní ruští muslimové odmítají praktiky migrantů jako zastaralé a pohanské.

Svým důrazem na tradiční islám se ale Rusko pokouší bojovat především s islámským fundamentalismem a extremismem, které navzdory všem svým odkazům na náboženství předků je dle odborníků zcela současným hnutím, reagujícím na modernitu a sekularismus. Rusko má s některými částmi muslimské komunity dlouhodobě napjaté vztahy, zvláště s obyvateli některých vzpurných regionů Předkavkazska, jako je Dagestán či Čečensko. Rusko se obává jejich možné vzpoury zažehnuté islamistickou ideologií. 

Totéž platí i pro muslimskou migrační komunitu. Z Ruska a rusky mluvících post-sovětských republik ve Střední Asii odešli tisíce muslimů bojovat do Sýrie za Islámský stát. Rusko odůvodňuje svoje angažmá v Sýrii právě bezpečnostními zájmy.