Putinův stav mysli je katastrofální, uměle vyvolává agresi, tvrdí režisér

Roky byl ruskému prezidentovi prakticky neustále za zády, měl k němu volný přístup a točil o něm propagandistické filmy. „Měl jsem mnoho iluzí, nadějí a mnoho naivních představ o skutečnosti,“ přiznává dnes režisér Vitalij Manskij pro Info.cz. Manskij po letech prošel natočený materiál a z nezveřejněných záběrů udělal snímek Svědkové Putinovi.

V rozhovoru popsal, jak se za poslední léta změnil jeho názor na Putina. „Když Vladimir Putin odešel po osmi letech z místa ruského prezidenta a předal své místo Medveděvovi, bylo jasné, že je to jen politická hra. Ale přesto jsem stále ve skrytu duše doufal, že přece jen se nakonec bude historie ubírat jiným směrem,“ vysvětluje.

V roce 2012 se ale Putin do prezidentského křesla vrátil. „Naprostý cynismus, s jakým to bylo Rusům oznámeno, bezskrupulóznost a bezostyšnost tohoto kroku mně ponoukly ke vzpomínání a přemýšlení o minulosti,“ popisuje důvody toho, proč se rozhodl film udělat.

Manskij se vyjádřil i k obsazení poloostrova Krym, za jehož hlavní motiv, na rozdíl od jiných, nepovažuje snahu Putina zabránit rozšíření NATO. „Myslím si, že obsazením Krymu hodil lidem jakousi „kost“ ve formě zisku malého území, vyvolal u nich dojem, že se může vrátit velké impérium,“ konstatuje.

„Putin totiž obratně hraje na ruské komplexy ze ztráty impéria, vyvolává je a tím zvyšuje svoji veřejnou podporu,“ dodává režisér a připomíná, že konflikty ruský prezident svým způsobem vyhledává. „Putin si spíše hraje se strachem obyčejného člověka. Vyvolává pocit nebezpečí. Zná to dobře, strach vyvolaný čečenským konfliktem ho poprvé dostal k moci.“

„Nyní se drží u moci tím, že vyvolává pocit ohrožení Ruska hypotetickou agresí světa proti němu. Ať už je to NATO nebo Západ jako celek,“ říká Manskij a pokračuje: „Všichni se musí sjednotit kolem Putina, aby se mohli bránit této agresi. Jako by už zítra měli přistát výsadkáři v Moskvě, na městském silničním okruhu.“

O diktaturu prý ale v Rusku nejde. „Je to klasický autoritativní režim, autokracie. Vladimira Putina vychovala KGB a on teď naplňuje její základní představy o fungování státu a společnosti,“ domnívá se muž, který měl k prezidentovi opravdu blízko. „Když jsem s ním mluvil, pochopil jsem, že chce všechno osobně kontrolovat a dohlížet na to,“ dodává.

Putin mu vyprávěl příhodu z uličiště KGB v Moskvě, kde žáci žili v uzavřených kasárnách, které směli opustit jen jednou za měsíc. „Každý věděl, že když jde ven, tak ho sleduje kamarád, který dostal za úkol o něm napsat hlášení. Putin měl takto jít za svým spolužákem, ten ho ale nesměl zpozorovat. A pak byl hrdý, jak to zvládl,“ vzpomíná Manskij.

Podle názoru režiséra se tvrdá výchova na Putinově chování v úřadu projevuje. „Pokládá se za prezidenta, který špicluje lidi a zároveň se vidí jako člověk, který je sám sledován. Z lidského pohledu je takovéto uvažování, takovýto stav mysli vládce země, katastrofou,“ uzavírá režisér debatu.