Korupce v Rusku. Systémový problém, který je vydáván za selhání jednotlivce

Dle výzkumu nezávislé organizace na průzkum veřejného mínění Levada Center z roku 2017 je 89% ruských respondentů přesvědčena, že korupce je neakceptovatelná. Rusové si též myslí, že jak ten, který dává, tak i ten, který přijímá úplatky, jsou oba stejně odpovědní. Co se týče šíře korupce, Rusové mají za to, že od roku 1980 zůstává prakticky na stejné úrovni a že z ní nelze prakticky nic dělat.

Podle Denisa Volkova, experta z Levada Center, roste počet těch Rusů, kteří si myslí, že vůdcové země jsou zkorumpovaní. Nicméně, počet Rusů, kteří za korupční problémy v zemi přímo obviňují ruského prezidenta Vladimira Putina, postupně klesal, což se dá přičítat „Krymskému efektu“.

Jelikož je korupce takto negativně vnímána, ruští politici velmi rádi vystupují jako ti, co proti ní ostře bojují, s cílem získat na tom politické body. Avšak tyto protikorupční kampaně často mívají jen ten efekt, že u veřejnosti vyvolají pocit, že celý systém je shnilý a ve skutečnosti k žádnému boji proti korupci nedochází.

Toto přesvědčení se projevuje v jisté toleranci korupce v Rusku. Alexej Levinson z Levada Center poukazuje na příklad moskevského starosty Juriho Lužkova. média. Podle Levinsona o jeho korupčních aktivitách každý věděl, speciálně pak obyvatelé Moskvy. Přesto mu odpustili s tím, že „on opravdu miluje Moskvu“.

Podle Levinsona odhalení zkorumpovaného jedince není v Rusku vnímáno jako důkaz schopnosti odpovědných úřadů, ale spíše jejich neschopnosti. Podle serveru StrategyPage Rusové obecně se na tyto případy dívají s podezřením a táží se, co za tím je. V Rusku korupce vytváří vlastní dekórum a odhalené korupční případy jen svědčí o tom, že dotyčný jej porušil. Namísto toho, aby byly vnímány jako systémový problém, jsou vnímány jako selhání jednotlivce.

Noah Buckle, výzkumník z NYU Abu Dhabi ve svém článku pro Foreign Policy Research Institute tvrdí, že korupce má v Rusku důležitou politickou funkci. Slouží Putinovi a jeho věrnému kruhu věrných k udržování přízně úřednického a politického aparátu. Věrní jsou odměňováni, zatímco ti, co se staví proti přáním Purinová kruhu věrných jsou prostřednictvím nařčení z korupce snadno odstaveni. Právě toto zřejmě stálo za pádem bývalého ruského ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva, který se dle analytiků dostal do křížku s blízkým Putinovým blízkým spojencem, bývalým členem KGB a současným šéfem ruského ropného gigantu Rosněfť, Igorem Sečinem.

Podle Buckleho se vláda v minulosti, v době kdy byl prezidentem současný ruský premiér Dmitrij Medveděv, pokusila s korupcí něco udělat. Zavedení přísnějších sankcí, redukce úředníků a tím redukce prostředníků mezi byznysmeny a státem, elektrizace správy, to vše pomohlo částečně redukovat korupci. Nicméně, Bucle upozorňuje, že se to týká jen té nižší vrstvy, protože to neohrožuje politické elity, naopak jim poskytuje prostor, jak vypadat jako bojovníci s korupcí.

Podle StrategyPage je unikátním aspektem ruské korupce skutečnost, že je mnohem méně tolerována v armádě. Tato korupce je považována za hlavní faktor ruských bojových katastrof. V době míru jsou však příležitosti příliš hojné a disciplína příliš volná, než aby se tomu mohlo zabránit. Podle státních zástupců stojí vojenská korupce armádu více než 500 miliónů dolarů ročně.