Rusko čelí obřím problémům: Zemi hrozí masivní exodus kvůli Putinovi

Rusko je velmi specifická země, jenže ne vždy v pozitivním slova smyslu. Alespoň podle samotných Rusů. V nejnovějším průzkumu je množství lidí, kteří uvažují o odchodu ze země extrémní.

Země čelí největší demografické hrozbě za posledních 20 let. V průzkumu provedeném výzkumnou agenturou Gallup chce 20 % obyvatel Ruska natrvalo opustit zemi a usadit se někde jinde. Obdobný názor v roce 2014 mělo jen 7 % Rusů.

Pohled do věkové struktury respondentů výzkumu, kteří chtějí Rusko opustit nabízí velmi alarmující čísla. Ztrojnásobila se totiž touha opustit zemi u lidí v ekonomicky produktivním věku. V roce 2014 chtělo odejít ze země 14 % obyvatel zatímco podle posledního průzkumu to bylo už 44 % lidí ve věku 15 až 29 let. U starší věkové skupiny lidí ve věku 30 až 45 let se číslo zvedlo ze 7% na 22 %. Ztrojnásobilo se i u respondentů ve věku 46 až 60 let z 3% na 9%.

Je logické, že mladší lidé mají větší touhu ze země odejít, zatímco u starších už je takováto životní změna jen obtížně realizovatelná. Pro stát je to však velmi znepokojivé jelikož takovéto narušení demografické struktury (mladí odejdou a zůstanou pouze staří) by mohlo vést ke kolapsu penzijního systému. A to v situaci, kdy Putinův režim musel skokově navýšit věk odchodu do penze (z 60 na 65 u mužu a z 55 na 60 u žen).

Autokratický režim může hledat příčiny především ve špatné ekonomické situaci, která je v dlouhodobém hospodářském úpadku na čemž se projevují i sankce evropských zemí, kvůli ruskému zabrání ukrajinského Krymu. Jenže zjištění jsou pro ruskou vládu alarmující, protože podle nich je zásadním důvodem k odchodu ze země pro velkou část Rusů právě panující politický režim.

Výzkum vyvozuje, že vztah k prezidentu Putinovi zásadním způsobem ovlivňuje názory voličů. Z těch, kteří mají prezidenta v oblibě, jen 12 % dotázaných uvedlo, že by chtěli opustit Rusko. Z těch, kteří ho nemají v oblibě, chce 40 % opustit zemi. Poté, co klesla Putinova oblíbenost, vzrostlo procento lidí, kteří by chtěli opustit Rusko.,“ uvedl ke statistice server deníku Wall Street Journal. .

Uvědomují si to i vládní představitelé, kteří se snaží nejen podpořit porodnost v Rusku, ale především do země nalákat migraci ze sousedních ruskojazyčných zemí jako je Ukrajina, Kazachstán, Uzbekistán nebo Moldávie.

Kam by se Rusové nejraději přestěhovali? V popředí jejich zájmu jsou především vyspělé demokratické státy. Do některé ze zemí Evropské unie by chtěl 40 % Rusů a to nejvíce do Německa (15%), do USA by chtělo 12%, Japonsko nebo Kanadu by si vybralo shodně 5 % Rusů.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.
Rusko, Kreml

Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření

Úmrtí osmadvacetileté pracovnice Protimorového ústavu pro Sibiř a Dálný východ ve městě Šelechov v Irkutské oblasti vyvolalo mezinárodní znepokojení a obavy z možného šíření moru. Ačkoli místní představitel zpočátku spojil úmrtí mladé vědkyně s touto nebezpečnou nákazou, ruské úřady jakýkoliv výskyt moru odmítají. Ruská národní služba pro ochranu spotřebitelů a lidské zdraví Rospotrebnadzor uvedla, že zaměstnankyně podlehla zápalu plic neznámého původu.

Více souvisejících

Rusko ,  Vladimír Putin ,  migrace ,  průzkumy

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Volby, ilustrační fotografie.

Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů

V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.

před 25 minutami

Volby, ilustrační foto

Online Volby jsou u konce. Začíná sčítání hlasů, někde potrvá do noci

V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.

před 37 minutami

Volby, ilustrační fotografie.

Kolik stojí komunální volby? Náklady šplhají k jedné miliardě

Náklady na letošní páteční a sobotní volby do zastupitelstev obcí a jedné třetiny Senátu přesáhnou hranici jedné miliardy korun. Podle údajů ministerstva financí je v českém státním rozpočtu na organizaci a zajištění celého volebního procesu vyčleněna celková částka dosahující 1,063 miliardy korun, přičemž samotné komunální volby ukrojí z této sumy 951 milionů korun.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa schválit dovoz ruské nafty do Spojených států představuje zcela zásadní a překvapivý obrat v jeho dosavadní zahraniční i hospodářské politice. Tento krok přichází pouhé tři týdny poté, co šéf Bílého domu podepsal novou legislativu zavádějící dodatečné americké sankce a cla na státy, které nakupují ruskou ropu a plyn. Podle nejnovějšího vyjádření amerického prezidenta však ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že v nadcházejících měsících dodá na americký i světový trh stovky tisíc tun nafty.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel

V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou. Celý průběh voleb pro vás budeme sledovat v online přenosu.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák

Byl to jednoznačně nejnevydařenější zápas z celého rekordně dlouhého reprezentačního srazu. Přestože i předešlé tři zápasy s Chorvatskem (1:2), Anglií (0:2) a Španělskem (1:3) skončily prohrou, byly v nich k vidění pozitivní momenty ukazující, jakým směrem se chce reprezentace pod novým španělským koučem Santim Deniou prezentovat. Bohužel to samé se ale říct o závěrečném zápase v rámci tohoto reprezentačního okna na přelomu září a října nedá. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner se v pátek na Floridě scházejí s vysoce postavenými ukrajinskými vyjednavači a evropskými činiteli na dvoudenním jednání o nových návrzích k ukončení války na Ukrajině. Setkání v soukromém rezortu v Miami má za cíl formulovat sjednocený mírový plán ještě před nadcházející zimou a blížícími se americkými kongresovými volbami.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný

Při probíhajících volbách se voliči v České republice mohou u okrskových volebních komisí opět plnohodnotně prokázat digitálním občanským průkazem v mobilní aplikaci eDoklady. Státní správa v této souvislosti vydala soubor klíčových doporučení, které mají občanům zajistit hladký a bezproblémový průběh identifikace ve volební místnosti. Aby ověření totožnosti proběhlo bez zbytečných prodlev, je nutné provést několik technických kroků ještě před samotným odchodem z domova.

včera

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy