Putin přijal estonskou prezidentku, chtějí lépe komunikovat

"Rádi vás vidíme," uvedl podle agentury AFP ruský prezident na úvod setkání s estonskou prezidentkou. "Nedostatek kontaktů mezi oficiálními představiteli, oficiálními institucemi sousedních zemí není normální situace," dodal šéf Kremlu.

"Máme objektivně společné zájmy týkající se Baltského moře," řekl rovněž ruský prezident. V této souvislosti zmínil otázky ekologické, bezpečnostní nebo dopravní.

Kersti Kaljulaidová na druhé straně prohlásila, že "je třeba, aby sousedé spolu hovořili, i když máte neshody". "Je načase obnovit program spolupráce mezi Evropskou unií a Ruskem," konstatovala a hned poznamenala, že právě "toto je správná chvíle na setkání".

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ruské televizi řekl, že Putin s estonským hostem diskutoval i o obavách pobaltských států z ruské hrozby. "Hovořili o NATO, o bezpečnostních obavách Estonska a dalších zemí v Pobaltí. Jsme přesvědčeni, že jsou zcela neopodstatněné. Jsou uměle vyvolávány vojenskými vůdci NATO a zámořskými politiky," citovala Peskova agentura TASS.

Mluvčí v souvislosti s návštěvou Kaljulaidová ovšem také poznamenal, že Kreml je nadále znepokojen "situací ruskojazyčné menšiny v pobaltských státech". "Pro nás to bylo a zůstává mimořádně důležité téma," zdůraznil.

Podle agentury RIA Novosti setkání obou prezidentů v Kremlu trvalo více než dvě a půl hodiny. Estonský list Postimees napsal, že Kaljulaidová na tiskové konferenci uspořádané po jednání sdělila, že chce Putina pozvat, aby se v příštím roce v estonském Tartu zúčastnil Světového kongresu ugrofinských národů.

Kaljulaidová do Moskvy původně jela, aby se zúčastnila opětného otevření estonského velvyslanectví po renovaci. Jde o první návštěvu některého z vysokých představitelů pobaltských států v Ruské federaci od anexe ukrajinského Krymu v roce 2014 Ruskem. Tento krok Estonsko, Litva a Lotyšsko důrazně kritizovaly a vyjádřily obavu, že by i je jednoho dne mohl potkat podobný osud.

Vztahy mezi Moskvou a uvedenými třemi pobaltskými státy, kde žije zejména v Estonsku a Lotyšsku velká ruská menšina, jsou velmi citlivé od jejich opětného nabytí nezávislosti po více než čtyřicetileté sovětské okupaci. Všechny tři země se navíc v roce 2004 připojily k Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Rusko v posledních letech zintenzivnilo vojenská cvičení poblíž hranic těchto tří států. Ty kvůli tomu požádaly NATO o posílení své ochrany. Aliance už jednotky má v Lotyšsku a Estonsku.