Putin přijal estonskou prezidentku, chtějí lépe komunikovat

Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová a ruský prezident Vladimir Putin hovořili dnes v Moskvě o nutnosti vzájemně komunikovat. Příjezd Kaljulaidové do ruské metropole je ojedinělá návštěva některého z vedoucích představitelů pobaltských států, které vůči Rusku chovají nedůvěru kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Podle médií prezidentka Putina pozvala do Estonska.

"Rádi vás vidíme," uvedl podle agentury AFP ruský prezident na úvod setkání s estonskou prezidentkou. "Nedostatek kontaktů mezi oficiálními představiteli, oficiálními institucemi sousedních zemí není normální situace," dodal šéf Kremlu.

"Máme objektivně společné zájmy týkající se Baltského moře," řekl rovněž ruský prezident. V této souvislosti zmínil otázky ekologické, bezpečnostní nebo dopravní.

Kersti Kaljulaidová na druhé straně prohlásila, že "je třeba, aby sousedé spolu hovořili, i když máte neshody". "Je načase obnovit program spolupráce mezi Evropskou unií a Ruskem," konstatovala a hned poznamenala, že právě "toto je správná chvíle na setkání".

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ruské televizi řekl, že Putin s estonským hostem diskutoval i o obavách pobaltských států z ruské hrozby. "Hovořili o NATO, o bezpečnostních obavách Estonska a dalších zemí v Pobaltí. Jsme přesvědčeni, že jsou zcela neopodstatněné. Jsou uměle vyvolávány vojenskými vůdci NATO a zámořskými politiky," citovala Peskova agentura TASS.

Mluvčí v souvislosti s návštěvou Kaljulaidová ovšem také poznamenal, že Kreml je nadále znepokojen "situací ruskojazyčné menšiny v pobaltských státech". "Pro nás to bylo a zůstává mimořádně důležité téma," zdůraznil.

Podle agentury RIA Novosti setkání obou prezidentů v Kremlu trvalo více než dvě a půl hodiny. Estonský list Postimees napsal, že Kaljulaidová na tiskové konferenci uspořádané po jednání sdělila, že chce Putina pozvat, aby se v příštím roce v estonském Tartu zúčastnil Světového kongresu ugrofinských národů.

Kaljulaidová do Moskvy původně jela, aby se zúčastnila opětného otevření estonského velvyslanectví po renovaci. Jde o první návštěvu některého z vysokých představitelů pobaltských států v Ruské federaci od anexe ukrajinského Krymu v roce 2014 Ruskem. Tento krok Estonsko, Litva a Lotyšsko důrazně kritizovaly a vyjádřily obavu, že by i je jednoho dne mohl potkat podobný osud.

Vztahy mezi Moskvou a uvedenými třemi pobaltskými státy, kde žije zejména v Estonsku a Lotyšsku velká ruská menšina, jsou velmi citlivé od jejich opětného nabytí nezávislosti po více než čtyřicetileté sovětské okupaci. Všechny tři země se navíc v roce 2004 připojily k Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Rusko v posledních letech zintenzivnilo vojenská cvičení poblíž hranic těchto tří států. Ty kvůli tomu požádaly NATO o posílení své ochrany. Aliance už jednotky má v Lotyšsku a Estonsku.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

Více souvisejících

Vladimír Putin Kersti Kaljulaidová estonsko Rusko

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině

Rusko údajně dodalo svému spojenci Severní Koreji od letošního března více než milion barelů ropy, ukazuje analýza Open Source Center (OSC) a BBC News

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy