Putin poprvé komentuje ukrajinské volby. Zelenskému poslal vzkaz ohledně Donbasu

Kreml dosud na drtivé vítězství Zelenského oficiálně nereagoval a Putin je jedním z mála evropských státníků, který do Kyjeva nezaslal oficiální blahopřání. Dnes ruský prezident řekl, že jeho země "všemožně přispěje k normalizaci situace na jihovýchodě Ukrajiny, pokud nové vedení země v sobě najde sílu realizovat minské dohody". Z jejich neplnění se od podpisu v roce 2014 obviňují Moskva i Kyjev.

Výsledek voleb podle Putina svědčí o naprostém krachu politiky dosavadního prezidenta Petra Porošenka. "Co na tom hodnotit? Je to naprostý, absolutní krach Porošenkovy politiky," řekl.

Svým dekretem, který umožňuje obyvatelům povstaleckých oblastí získat během tří měsíců ruské občanství, chtěl prý prezident přispět k řešení tíživé humanitární situace v Donbasu. "Osobně jsem dalek toho, kohokoli provokovat," ujistil Putin novináře. Kyjev jeho rozhodnutí označil za další pokračování ruské agrese, proti dekretu protestovaly USA i Brusel.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že požádalo Radu bezpečnosti OSN, aby se "drzým krokem" Ruska zabývala. Vzhledem k právu veta, které může Rusko v Radě uplatnit, je ale možnost reálných diplomatických kroků nulová. Putin dnes řekl, že ruští diplomaté jsou připraveni o vydávání pasů v OSN "pobesedovat".

Šéf doněckých separatistů Denis Pušilin nařídil místním úřadům, aby do 1. června zjednodušily režim na úseku hranic s Ruskem, který kontrolují separatisté. Podle agentury DAN je důvodem snaha usnadnit lidem obývajícím povstalecká území, aby si na ruských úřadech vyřídili formality nezbytné k získání ruského pasu.

Podle dřívějších zpráv moskevských médií se ruské regiony sousedící s povstaleckými oblastmi Donbasu připravují na příliv nových ruských občanů. V Rostově na Donu, ležícím nedaleko ukrajinských hranic, v polovině března otevřeli nový migrační úřad ministerstva vnitra a nová infrastruktura pro migranty se buduje i v jiných ruských pohraničních městech.

Putinův dekret dnes odsoudily i EU, Francie, Německo a Británie. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová Moskvu obvinila ze zostřování napětí ve vztazích s Kyjevem a ze snahy destabilizovat Ukrajinu. Krok ruského prezidenta označila též za "nový útok na svrchovanost Ukrajiny".

Německo a Francie, které jsou s Ruskem a Ukrajinou coby takzvaná normandská čtyřka garantem minských mírových dohod, dnes dekret rovněž odsoudily. Krok podle nich odporuje "duchu a cílům" minských dohod a je v rozporu s aktuální potřebou snížit napětí na východní Ukrajině.

Británie v reakci na opatření uvedla, že se jedná o další krok ze strany Ruska, jehož cílem je "ohrozit bezpečnost a svrchovanost Ukrajiny a podkopat její územní celistvost". Humanitární důvody, kterými svůj postup Moskva zdůvodňuje, nejsou podle britského ministerstva zahraničí platné, neboť lidé, o kterých tvrdí, že jim pomáhá, "trpí důsledky konfliktu, který začalo a dál podněcuje" právě Rusko a jeho prostředníci.