Eskalace války v Donbasu? Politolog naznačil, co chystá Kreml

Obavy jsou na místě

Za první z nich označuje Greene Putinovo oznámení, že Rusko nabídne občanství obyvatelům "jistých" částí východní Ukrajiny, aby se následně ukázalo, že šéf Kremlu měl na mysli quasi-okupovaná území známá jako lidové republiky Doněck a Luhansk. Nově zvolený ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krok okamžitě odsoudil a vyzval k utužení protiruských sankcí, připomíná odborník.

Druhým faktorem je skutečnost, že Rusko již v minulosti vydávalo své pasy obyvatelům území, kterým pomohlo odtrhnout se od jiných postsovětských zemí, konstatuje expert. Vysvětluje, že šlo především o Abcházii a Jižní Osetii, které se staly faktickými ruskými protektoráty po občanské válce v Gruzii v roce 1993, což bylo potvrzeno v roce 2008, kdy válku s Gruzií vedlo samo Rusko, částečně i proto, aby bránilo své občany žijící na uvedených územích, a tak není překvapivé, že stávající ruské plány znepokojují Kyjev.   

Třetí faktor je podle politologa vnější a spočívá ve faktu, že Rusko není jediná země regionu, která hraje hru s pasy. Nejznámějším příkladem je Maďarsko, které přiznalo občanství zhruba milionu etnických Maďarů žijících v okolních zemích, čímž vytvořilo silnou voličskou základnu pro Viktora Orbána a jeho stranu Fidesz, uvádí Greene. Dodává, že podobný počet Moldavanů získal na základě své národnosti rumunské - a tudíž evropské - občanství a podobná situace panuje ve vztahu Arménie a Karabachu Či Turecka a Bulharska.

"Ruský přístup k pasové politice se však jeví jako poněkud jiný: je otevřeně agresivnější a na rozdíl od Maďarska má sloužit spíše zahraničněpolitickým než domácím politickým cílům," píše akademik. Domnívá se, že obavy Kyjeva jsou sice oprávněné a Evropa by měla situaci dobře sledovat, ale přesto nejde o signály, že dojde k eskalaci války na východě Ukrajiny.

Důvod spatřuje expert ve skutečnosti, že Kreml považuje situaci na Ukrajině po prezidentských volbách za znepokojivou, ačkoliv někteří kvapně označují Zelenského za Putinova muže. Zelenskyj sice ve srovnání s dosavadním prezidentem Petro Porošenkem kandidoval s vizí méně konfrontační linie vůči Moskvě, ale jedním z jeho jasných slibů byla snaha o příměří na východě, poukazuje Greene. Dodává, že to samo o sobě představuje pro Rusko problém.

Odborník se domnívá, že Kreml je navíc spokojen se stávající úrovní napětí ve vztazích se Západem - dopad sankcí je v zásadě započítáván do výhledu ruské ekonomiky a ruští politici i přední byznysmeni počítají s tím, že v dohledné době nedojde k jejich uvolnění či zrušení, tvrdí politolog. Konstatuje také, že běžní Rusové jsou unavení geopolitikou, ale pocit konfliktu se Západem a "stráž u vlajky" jsou pro Putinovu legitimitu nadále důležité.      

Pokud by se však Kyjev pokusil hledat cestu k normalizaci vztahů s Moskvou, mohlo by to ohrozit důležitý pilíř vnitřní stability Ruska, domnívá se Greene. Podotýká, že Zelenského mírové iniciativy by mohly oslabit klíčový prvek ruské zahraniční politiky, tedy snahu udržet si maximálně velký manévrovací prostor za všech okolností.

Šíření nejistoty

"Jak jsem se snažil tvrdit i dříve, Rusko - které se zpravidla považuje za institucionálně a strukturálně slabší než jeho klíčoví soupeři (pochopitelně nikoliv Ukrajina, ale v tomto případě Evropa a USA) - maximalizuje svou sílu vytvářením a šířením nejistoty," pokračuje akademik. Vysvětluje, že pro ruské protivníky je těžké vytvořit a prosazovat ucelenou strategii, pokud musejí hádat, jaké jsou záměry a možnosti Kremlu.

Největší neznámou je ovšem sám Zelenskyj a ani Putin netuší - a ani tušit nemůže - jak daleko je nový ukrajinský prezident ochoten zajít, ať již ve snaze o deeskalaci či naopak vyhrocení konfliktu, a kam ho zatáhnou jednotlivé proudy v ukrajinské politice, nastiňuje Greene. Dodává, že i Ukrajina má tedy možnost vyvolat v Kremlu nejistotu, což je férová oplátka.  

V této perspektivě se krok s nabídkou pasů jeví jako snaha Ruska zajistit si, že konflikt s Ukrajinou, ať již nabere jakékoliv nové kontury, se bude nadále odehrávat dle ruských pravidel a ruského načasování, uvádí politolog. Připomíná, že Putinovo oznámení o pasech nedalo Zelenskému jinou možnost než přijmout Porošenkovu rétoriku a zároveň zcela rozptýlilo pochybnosti o osudu nového jazykového zákona, který ukrajinský parlament přijal jen pár hodin poté.

Zákon, který z domácího hlediska nemusí být tak kontroverzní, jak si někteří myslí, téměř jistě povede v Evropě k posílení dojmu, že Ukrajinu ovládají nacionalisté a zkomplikuje odpověď EU na ruský krok ohledně pasů, vysvětluje Greene.

Nevíme, co Kreml zamýšlí svým "rychlým" nabídnutím občanství obyvatelům Donbasu, kteří se můžou stát voličskou posilou pro prokremelskou stranu Jednotné Rusko, ale také důvodem k eskalaci války, nebo pouhou další zátěží pro ruský penzijní systém, konstatuje politolog. Dodává, že veškerá pozornost bude ovšem směřovat na Moskvu, jelikož Zelenskyj i EU budou chtít vidět, jaký bude další krok Kremlu, a o to Rusku zřejmě šlo.