Italský ministr vnitra Matteo Salvini, známý svými tvrdými protimigračními opatřeními, plánuje vydat dekret, podle něhož ty neziskové organizace, které zachrání migranty na moři a vysadí je na italské půd, budou muset platit až 5 500 eur za každého takového migranta. Neziskové organizace to považují za vyhlášení „války.“
Dekret umožní, aby neziskové organizace platily „ od 3 500 (90 125 korun) až 5 500 eur (141 625 korun) za každého transportovaného cizince“, stojí v návrhu textu citovaného britským listem The Guardian. V nejzávažnějších případech budou licence nebo povolení k převodu osob na palubu pozastaveny na jeden měsíc až rok.
Nový dekret posiluje pravomoci ministerstva vnitra v oblasti přistěhovalectví a má za cíl ukončit záchranné akce nevládních organizacím. Ty to považují za „deklaraci války proti neziskovým organizacím, které zachraňují životy na moři.“
Pokud by byl dekret v platnosti v uplynulých tří letech, Humanitární organizace Lékaři bez hranic by musela zaplatit 440 miliónů eur (více jak 10 miliard korun) za záchranu 80 000 lidí. „ Je to jako pokutovat ambulance za převážení pacientů do nemocnice,“ komentuje návrh Claudia Lodesaniová, ředitelka italské odnože Lékařů bez hranic. Podle ní se jedná o ohrožení „legálních principů a povinnosti zachraňovat životy.“
Giorgia Linardiová z organizace Sea Watch kritizuje návrh s tím, že omezuje život lidí na pokutu. „ Pokutu, která vlastně potrestá to, co je morální a zákonná povinnost a lidský čin solidarity.“ Podle ní návrh ukazuje na „slabost vlády, která není schopna zaručit kontrolu prostřednictvím demokratických prostředků, a spíše neustále cítí potřebu uchýlit se k hrozbě používání právního donucování.“
„Nová pravidla odporují ústavě,“ řekl italský senátor Gregorio de Falco, který je také bývalým úředníkem pobřežní stráže, serveru Huffington Post. „To znamená, že ti, kteří zachraňují životy, musí platit. Je však třeba mít na paměti, že ti, kteří nezachrání lidi, půjdou do vězení, protože máme povinnost zachraňovat lidi v nouzi.“
Riccardo Gatti, vedoucí mise organizace Open Arms, řekl britskému deníku The Independent, že „není ani vylekán ani znepokojen“ návrhem zákona. Dle něj by jeho zavedení sice bylo „porážkou“ záchranných misí a hodnot EU, avšak příliš nevěří, že se tak stane. „ My jsme se naučili, že cílem Salviniho je často udělat nějaký rámus s nějakými obrovskými prohlášeními, které se po nějaké době ukáží jako nepravdivá. “
Podle italského serveru Fanpage, nová opatření zahrnují změny námořního kodexu, zejména pokud jde o přepravu nákladních lodí v italských teritoriálních vodách. Pravomoci ministerstva infrastruktury budou omezeny na bezpečnost plavby a ochranu mořského prostředí. Naopak pravomoci ministerstva vnitra se mají rozšířit a zahrnovat právo „omezit nebo zakázat průchod nákladních lodí, rybářských plavidel a rekreačních plavidel z důvodů veřejné bezpečnosti.“
Návrh bude muset být schválen italským parlamentem. Vzhledem k tomu, že odnímá část pravomocí od ministerstva infrastruktury, vedeného politikem z jiné politické strany, se dá očekávat tvrdá bitva nad jeho prosazením.
Pokles počtu migrantů přicházejících do Itálie
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se od počátku roku 2019 dostalo do Evropy přes Středozemní moře přibližně 17 000 uprchlíků, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo přibližně 32 000 (pokles o 30%).
Počet migrantů přicházejících do Itálie za poslední dva roky drasticky poklesl: o 97,74% pro rok 2018 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku a a o 91,12% pro rok 2019, podle italského ministerstva vnitra.
Salvini tvrdí, že jeho zpřísněná imigrační pravidla jsou důvodem tohoto poklesu. Podle expertů je to však primárně dáno dohodou, uzavřenou jeho předchůdcem, s Libyí. Do Itálie přichází méně lidí, protože i méně lidí odplouvá z Libye, poukazuje server Euronews.
Související
Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
uprchlíci , Matteo Salvini (Liga severu) , migrace , neziskovky , Itálie
Aktuálně se děje
před 40 minutami
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
před 1 hodinou
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
před 2 hodinami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 3 hodinami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 4 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 4 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 5 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 6 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 7 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 8 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 8 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 9 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 11 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
včera
NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku
včera
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
včera
Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Zdroj: Libor Novák