Rozkrádání ruského státu? Ekonom našel překvapivého viníka

Průzkum provedený v Rusku tento týden zjistil, že důvěra ruské veřejnosti v tamního prezidenta Vladimira Putina dosahuje nejnižší úrovně za posledních 13 let, poukazuje Anders Aslund v komentáři pro server Washington Post. Ekonom působící v think tanku Atlantic Council připouští, že existují dobré důvody pro ostražitost vůči výsledkům ruských průzkumů, ale považuje za bezpečné tvrdit, že Putinova podpora klesá.

Deník Shopaholičky

Obtížný úkol

Příčin je podle odborníka mnoho a jsou komplexní. "Jedna z nich ale nepochybně má co do činění se všudypřítomnou korupcí v zemi - týkající se i samotného prezidenta," deklaruje Aslund. Připomíná, že část amerických kongresmanů nedávno zaúkolovala americké tajné služby, aby vyčíslily Putinovo osobní bohatství, ačkoliv jde o obtížný úkol.

Ruský prezident je bývalý zpravodajský důstojník a ví, jak skrýt to, co nechce, aby bylo odhaleno, tvrdí expert. Konstatuje, že prvním důkazem o Putinovu bohatství byl pamflet "Putin a Gazprom" publikovaný v roce 2008 bývalým náměstkem ministra energetiky Vladimirem Milovem a bývalý vicepremiérem Borisem Němcovem, který byl v roce 2017 zavražděn.

Milov s Němcovem naznačovali, že čtyři Putinovi blízcí byznysmeni a přátelé z Petrohradu - Jurij Kovalčuk, Gennadij Timčenko a bratři Arkadij a Boris Rotenbergové - v letech 2004-2007 vyvedli z ruského plynařského gigantu Gazprom nejméně 60 miliard dolarů, vysvětluje ekonom. Dodává, že se tak mělo stát skrze neprůhledné veřejné zakázky, likvidaci majetku a manipulace s akciemi.

Americká vláda uvedenou čtveřici zařadila v roce 2014 na sankční seznam, což vyvolalo hlasité protesty Kremlu, uvádí Aslund. Připomíná, že tržní hodnota Gazpromu, který je zaregistrován na londýnské burze, vyšplhala v květnu 2008 na 369 miliard dolarů, aby investoři nyní zjistili, že z firmy mají prospěch spíše její subdodavatelé a likvidátoři než akcionáři, protože současná hodnota Gazpromu se pohybuje okolo 60 miliard dolarů, což znamená, vedení společnosti snížilo její hodnotu o 310 miliard dolarů.

To lze klasifikovat jako neuvěřitelně špatné řízení, nebo jednu z největších loupeží všech dob, zdůrazňuje ekonom. Doplňuje, že ředitelem firmy je od roku 2001 Alexej Miller, bývalý Putinův asistent, a Putin tedy musí být s jeho výkonem spokojen.  

Další pozoruhodná zmínka o Putinovu bohatství pochází od Sergeje Kolesnikova, bývalého obchodního partnera oligarchy Nikolaje Šamalova, poukazuje odborník. Vysvětluje, že Kolesnikov, který z Ruska uprchl ve strachu o život, poskytl v roce 2012 obšírný rozhovor přední ruské novinářce Jevgenii Albatsové, v němž tvrdil, že Putin si za státní peníze staví obří palác nedaleko černomořského resortu Soči, a naznačoval, že Putinovi jde zpravidla až polovina výnosu z obchodů jeho kumpánů.

Peníze znamenají moc   

"Je ironií, že Putin oslabuje veškerá vlastnická práva v Rusku. Proto Putin a jeho kumpáni potřebují převádět své bohatství do zahraničních přístavů. V opačném případě, kdyby v Rusku přišli o moc, budou okamžitě vyvlastněni," píše ekonom. Připomíná, že Putin tvrdě odsoudil tzv. Panama Papers, které nabídly další pohled na věc, jelikož podle těchto zveřejněných dokumentů se jeden z Putinových dlouholetých přátel, violoncellista Sergej Roldugin, stal milionářem, aniž by o tom věděl.

V Panama Papers lze nalézt dar v hodnotě 259 milionů dolarů, který Roldugin obdržel od ruského byznysmena Sulejmana Kerimova, vysvětluje Aslund. Dodává, že Kerimov se v dubnu 2018 ocitl na sankčním seznamu amerického ministerstva financí, navíc umělec získal i úvěr ve výši 650 milionů dolarů od kyperské dceřiné pobočky ruské státní banky VTB, který zřejmě nemá být nikdy splacen.   

"Pokud jsou podezření pravdivá, závěr je jasný: Putin a jeho nejbližší přátelé rozkrádají stát a jeho majetek, především Gazprom, v mimořádné míře," pokračuje expert. Sám odhaduje, že Putinovi přátelé vyvádějí od roku 2006 mezi 15-25 miliardami dolarů ročně, což za posledních 13 let činí mezi 195-325 miliardami dolarů, přičemž polovina této sumy připadla samotnému Putinovi.  

To se musí někde projevit, soudí ekonom. Odkazuje na brožuru "Život otroka na galejích" vydanou v roce 2012 Borisem Němcovem a aktivistou Leonidem Martynjukem, která dospěla k závěru, že Putin má 20 paláců, 4 jachty, 58 soukromých letadel a sbírku hodinek v hodnotě 700 tisíc dolarů.

Martynjuk, podobně jako další kritici Putinova režimu, musel z Ruska utéct, zdůrazňuje Aslund. Pokládá také otázku, proč Putin tyto peníze potřebuje. Odpovídá si, že peníze v Rusku znamenají moc, vládnout mohou jen ti nejbohatší, a tak Putin musí mezi nejbohatší patřit.

Je nanejvýš pravděpodobné, že Putin má většinu svého majetku v západních zemích, kde existuje vláda práva a finanční trhy dostatečně hluboké k tomu, aby umožňovaly anonymní vlastnictví společností, domnívá se ekonom. Právě v tom však vidí Putinovi zranitelnost, jelikož případný zákaz anonymního vlastnictví v USA a požadavek rozkrytí vlastnické struktury firem by ruskému prezidentovi značně zkomplikoval život.       

Deník Shopaholičky

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.
Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko oligarchové

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 5 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 7 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko

Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy