Rozkrádání ruského státu? Ekonom našel překvapivého viníka

Průzkum provedený v Rusku tento týden zjistil, že důvěra ruské veřejnosti v tamního prezidenta Vladimira Putina dosahuje nejnižší úrovně za posledních 13 let, poukazuje Anders Aslund v komentáři pro server Washington Post. Ekonom působící v think tanku Atlantic Council připouští, že existují dobré důvody pro ostražitost vůči výsledkům ruských průzkumů, ale považuje za bezpečné tvrdit, že Putinova podpora klesá.

Obtížný úkol

Příčin je podle odborníka mnoho a jsou komplexní. "Jedna z nich ale nepochybně má co do činění se všudypřítomnou korupcí v zemi - týkající se i samotného prezidenta," deklaruje Aslund. Připomíná, že část amerických kongresmanů nedávno zaúkolovala americké tajné služby, aby vyčíslily Putinovo osobní bohatství, ačkoliv jde o obtížný úkol.

Ruský prezident je bývalý zpravodajský důstojník a ví, jak skrýt to, co nechce, aby bylo odhaleno, tvrdí expert. Konstatuje, že prvním důkazem o Putinovu bohatství byl pamflet "Putin a Gazprom" publikovaný v roce 2008 bývalým náměstkem ministra energetiky Vladimirem Milovem a bývalý vicepremiérem Borisem Němcovem, který byl v roce 2017 zavražděn.

Milov s Němcovem naznačovali, že čtyři Putinovi blízcí byznysmeni a přátelé z Petrohradu - Jurij Kovalčuk, Gennadij Timčenko a bratři Arkadij a Boris Rotenbergové - v letech 2004-2007 vyvedli z ruského plynařského gigantu Gazprom nejméně 60 miliard dolarů, vysvětluje ekonom. Dodává, že se tak mělo stát skrze neprůhledné veřejné zakázky, likvidaci majetku a manipulace s akciemi.

Americká vláda uvedenou čtveřici zařadila v roce 2014 na sankční seznam, což vyvolalo hlasité protesty Kremlu, uvádí Aslund. Připomíná, že tržní hodnota Gazpromu, který je zaregistrován na londýnské burze, vyšplhala v květnu 2008 na 369 miliard dolarů, aby investoři nyní zjistili, že z firmy mají prospěch spíše její subdodavatelé a likvidátoři než akcionáři, protože současná hodnota Gazpromu se pohybuje okolo 60 miliard dolarů, což znamená, vedení společnosti snížilo její hodnotu o 310 miliard dolarů.

To lze klasifikovat jako neuvěřitelně špatné řízení, nebo jednu z největších loupeží všech dob, zdůrazňuje ekonom. Doplňuje, že ředitelem firmy je od roku 2001 Alexej Miller, bývalý Putinův asistent, a Putin tedy musí být s jeho výkonem spokojen.  

Další pozoruhodná zmínka o Putinovu bohatství pochází od Sergeje Kolesnikova, bývalého obchodního partnera oligarchy Nikolaje Šamalova, poukazuje odborník. Vysvětluje, že Kolesnikov, který z Ruska uprchl ve strachu o život, poskytl v roce 2012 obšírný rozhovor přední ruské novinářce Jevgenii Albatsové, v němž tvrdil, že Putin si za státní peníze staví obří palác nedaleko černomořského resortu Soči, a naznačoval, že Putinovi jde zpravidla až polovina výnosu z obchodů jeho kumpánů.

Peníze znamenají moc   

"Je ironií, že Putin oslabuje veškerá vlastnická práva v Rusku. Proto Putin a jeho kumpáni potřebují převádět své bohatství do zahraničních přístavů. V opačném případě, kdyby v Rusku přišli o moc, budou okamžitě vyvlastněni," píše ekonom. Připomíná, že Putin tvrdě odsoudil tzv. Panama Papers, které nabídly další pohled na věc, jelikož podle těchto zveřejněných dokumentů se jeden z Putinových dlouholetých přátel, violoncellista Sergej Roldugin, stal milionářem, aniž by o tom věděl.

V Panama Papers lze nalézt dar v hodnotě 259 milionů dolarů, který Roldugin obdržel od ruského byznysmena Sulejmana Kerimova, vysvětluje Aslund. Dodává, že Kerimov se v dubnu 2018 ocitl na sankčním seznamu amerického ministerstva financí, navíc umělec získal i úvěr ve výši 650 milionů dolarů od kyperské dceřiné pobočky ruské státní banky VTB, který zřejmě nemá být nikdy splacen.   

"Pokud jsou podezření pravdivá, závěr je jasný: Putin a jeho nejbližší přátelé rozkrádají stát a jeho majetek, především Gazprom, v mimořádné míře," pokračuje expert. Sám odhaduje, že Putinovi přátelé vyvádějí od roku 2006 mezi 15-25 miliardami dolarů ročně, což za posledních 13 let činí mezi 195-325 miliardami dolarů, přičemž polovina této sumy připadla samotnému Putinovi.  

To se musí někde projevit, soudí ekonom. Odkazuje na brožuru "Život otroka na galejích" vydanou v roce 2012 Borisem Němcovem a aktivistou Leonidem Martynjukem, která dospěla k závěru, že Putin má 20 paláců, 4 jachty, 58 soukromých letadel a sbírku hodinek v hodnotě 700 tisíc dolarů.

Martynjuk, podobně jako další kritici Putinova režimu, musel z Ruska utéct, zdůrazňuje Aslund. Pokládá také otázku, proč Putin tyto peníze potřebuje. Odpovídá si, že peníze v Rusku znamenají moc, vládnout mohou jen ti nejbohatší, a tak Putin musí mezi nejbohatší patřit.

Je nanejvýš pravděpodobné, že Putin má většinu svého majetku v západních zemích, kde existuje vláda práva a finanční trhy dostatečně hluboké k tomu, aby umožňovaly anonymní vlastnictví společností, domnívá se ekonom. Právě v tom však vidí Putinovi zranitelnost, jelikož případný zákaz anonymního vlastnictví v USA a požadavek rozkrytí vlastnické struktury firem by ruskému prezidentovi značně zkomplikoval život.       

Související

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko oligarchové

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 35 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy