Ruský prezident Vladimir Putin dnes v zjevné reakci na politickou krizi v Tbilisi, kde vypukly protivládní a protiruské demonstrace, zakázal ruským aerolinkám od 8. července létat do Gruzie. O prezidentově výnosu informoval Kreml.
"Od 8. července se ruským leteckým společnostem dočasně zakazuje uskutečňovat vzdušnou přepravu občanů z území Ruské federace na území Gruzie," citovala z dokumentu agentura TASS.
Putinův výnos také doporučil cestovním kancelářím, aby se po dobu zákazu zdržely realizace svých zájezdů. Prezident nařídil vládě, aby napomohla ruským občanům v Gruzii s návratem do vlasti.
Growing protests in #Tbilisi now. Certainly not the first time we have seen this recently, but I think this time may be different. Hope so anyway. pic.twitter.com/mwpjhRtnj1
— Christina Pushaw (@ChristinaPushaw) 20. června 2019
Ruské ministerstvo zahraničí již dříve doporučilo ruským občanům vyvarovat se cest do Gruzie.
Přímé lety do Gruzie vykonávají podle listu Vedomosti společnosti Aeroflot, Poběda, S7, Uralskije avialiniji, Utair i další firmy. Kromě nich na přímých linkách mezi Ruskem a Gruzií létá gruzínský přepravce Georgian Airways. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov označil prezidentovo rozhodnutí za vynucené opatření. Datum 8. červnce bylo podle mluvčího zvoleno proto, že v tuto dobu skončí většina zájezdů do Gruzie.
Nepokoje v Tbilisi vyvolala ve čtvrtek návštěva ruských poslanců, z nichž jeden usedl do křesla předsedy gruzínského parlamentu. To si opozice vyložila jako provokaci. Dav demonstrantů se pokusil vtrhnout do sídla parlamentu, policie k jejich rozprášení použila slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Média referují o 240 zraněných a třech stovkách zatčených.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová později označila Rusko za "nepřítele a okupanta" a naznačila, že v pozadí protestů stojí "pátá kolona" Moskvy. Naopak Moskva kritizovala radikální gruzínské politiky za to, co označila za "protiruskou provokací".
Protesty pokračují i dnes, i když mezitím odstoupil předseda gruzínského parlamentu. Opozice se dožaduje demise ministra vnitra, zodpovědného za čtvrteční zásah, a vypsání předčasných voleb.
Související
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
Vladimír Putin , demonstrace v Gruzii , Rusko , Gruzie , letadla, letectví , Salome Zurabišviliová
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 1 hodinou
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 2 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 3 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 4 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 4 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 5 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 6 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.
Zdroj: Libor Novák