Na malém hřbitově ve Vatikánu poblíž Svatopetrské baziliky specialisté za přítomnosti policie dnes otevřeli dvě hrobky. Cílem bylo ověřit, zda v hrobkách dvou německých šlechtičen zesnulých v 19. století není pohřbena i 15letá dívka, která záhadně zmizela v roce 1983. Obě hrobky ale byly úplně prázdné, uvedla agentura AFP.
"Nenašli vůbec nic, ani ostatky těch, které tam měly být oficiálně pohřbeny," řekl dnes novinářům bratr zmizelé dívky Pietro Orlandi s tím, že se mu ulevilo. Už před otevřením hrobek serveru BBC řekl, že by byl raději, kdyby tam sestřiny ostatky nebyly.
"Pro mou matku by to bylo velmi stresující," řekl. Matka stále žije ve Vatikánu a podle něj by pro ni bylo zdrcující zjistit, že byla celou dobu tak blízko své mrtvé dcery.
Rodina zmizelé dívky Emanuely Orlandiové, která se v červnu 1983 nevrátila z hudební školy, stále doufá, že úřady objasní, co se s dívkou stalo. Naposledy byla viděna na autobusové zastávce v centru Říma. Jedna ze stop vyšetřování vede do Vatikánu, protože dívčin otec byl tehdy zaměstnancem Vatikánu. Není ale jasné, zda to se zmizením dívky souvisí.
Další z teorií tvrdí, že dívčino zmizení nemělo žádnou spojitost s Vatikánem a že motivem bylo znásilnění. Podle jedné z teorií dívku unesli, aby přiměli Itálii propustit tureckého teroristu Mehmeta Aliho Agcu, který v roce 1981 na vatikánském Svatopetrském náměstí postřelil tehdejšího papeže Jana Pavla II.
Na hřbitov ve Vatikánu přivedl experty anonymní dopis, který dostala rodina letos v březnu a na němž byl obrázek anděla z tohoto hřbitova. Rodina pak požádala vatikánské úřady o otevření hrobek.
"Poprvé Vatikán ukázal, že připouští možnou spojitost Vatikánu s Emanueliným zmizením," řekl BBC dívčin bratr Pietro. Vatikánský mluvčí ale zdůraznil, že policie otevírá hrobku kvůli možnosti, že dívka mohla být ve Vatikánu pohřbena, a ne proto, že by za její smrt byl zodpovědný Vatikán.
Související
"Česko mám moc rád." Výborný prozradil, co mu řekl papež
Papež Lev XIV. se oficiálně ujal úřadu. Ve Vatikánu odsloužil inaugurační mši
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák