Rusko staví v Bolívii výzkumné středisko s jaderným reaktorem, které bude jedinečné tím, že bude stát v nadmořské výšce přes 4000 metrů. Po čtvrtečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a prezidenta Bolívie Eva Moralese o tom informovala agentura TASS. prezidenti se dohodli i na dalších projektech spolupráce, mimo jiné v zemědělství či v těžbě a využití lithia.
"Společnost Rosatom je blízko dokončení výstavby jaderného výzkumného střediska. Jde o jedinečný projekt: reaktor bude ve výšce asi 4000 metrů nad mořem," řekl po setkání s Moralesem v Moskvě Putin. "Centrum se bude zabývat mírovým vědeckým využitím jaderné energie v geologii, zdravotnictví či zemědělství," dodal ruský prezident.
Reunión bilateral con el presidente de #Rusia, Vladimir Putin @KremlinRussia_E https://t.co/sbifD5FGlu
— Evo Morales Ayma (@evoespueblo) 11. července 2019
Také podle jednoho z šéfů Rosatomu Jevgenije Pakermanova jde o jedinečný projekt. "Toto středisko se zapíše do Guinnessovy knihy rekordů, protože bude tak vysoko nad mořem," řekl Pakermanov při nedávné návštěvě v Bolívii. Dohodu o výstavbě jaderného střediska u bolivijského města El Alto podepsali ruská a bolivijská vláda už v roce 2016, stavět se začalo v létě 2018.
El Alto je hustě osídlené město, které tvoří s metropolí la Pazem asi milionovou aglomeraci.
Spolupráci s Ruskem a také s Čínou ale kritizuje bolivijská opozice, podle níž tyto dvě země získávají značný vliv v regionu a Bolívie se u nich příliš zadlužuje. Zatímco Rosatom staví jaderné centrum u El Alto, ruská společnost Gazprom investovala už asi 500 milionů dolarů (11,4 miliardy Kč) do bolivijského ropného a plynárenského průmyslu.
Rusko se také zajímá o bolivijská ložiska lithia, které se používá mimo jiné při výrobě baterií. Už v únoru podepsala bolivijská státní společnost YLB dohodu o těžbě lithia s Čínou v hodnotě 2,3 miliardy dolarů (přes 52 miliard Kč).
Moskva má také zájem o rozšíření mezinárodního letiště v největším bolivijském městě Santa Cruz a o výstavbu železnice napříč Jižní Amerikou, která má vést z brazilského přístavu Santos přes bolivijské území až do peruánského města Ilo na pobřeží Tichého oceánu. Tento železniční koridor by měl být podle agentury TASS postaven do roku 2023.
Související
Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem
Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc
Vladimír Putin , Evo Morales , Rusko , Bolívie
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Tragédie v Kyjevě. Muž zastřelil několik lidí, zlikvidovala ho policejní zásahovka
před 1 hodinou
Nedělní počasí bude deštivé i bouřlivé, upozornili meteorologové
před 2 hodinami
Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán
Aktualizováno včera
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Lodě hlásí, že se dostávají pod palbu
včera
Zbývá poslední jméno. StarDance odhalila již devět profesionálních tanečníků
včera
Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa
včera
USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu
včera
Írán hodlá kontrolovat průliv až do konce války. Ozval se i Chameneí
včera
Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka
včera
Pohřeb Jana Potměšila bude veřejný. Proběhne ve známém pražském kostele
včera
Maďarské volby ještě nejsou uzavřené. Magyarova Tisza získala další křesla
včera
Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu
včera
Policie si převzala dalšího podezřelého v pardubické kauze
včera
Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený
včera
Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas
včera
Bude to historické. Trump se zasnil při představě jednání s čínským prezidentem
včera
Praha otevřela nový most přes řeku. Od víkendu slouží běžnému provozu
včera
Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán
včera
Počasí: Teploty o víkendu překonají hranici 20 stupňů, překazit je mohou bouřky
17. dubna 2026 21:44
Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach
I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák