V Rusku se rýsuje cosi nepředvídatelného. Historik rozebral protesty v Moskvě

Neefektivní represe

Zastrašovací kampaň, kterou vedly moskevské úřady a ruské ministerstvo vnitra, se ukázala jako neúčinná, deklaruje Aptekar. Podotýká, že podle hrubých odhadů vyšlo do ulic zhruba deset tisíc lidí.

Reakce příslušníků policie a národní gardy, rozpálených tím, že museli stát dlouhé hodiny na slunci, byla tvrdá, rekapituluje historik. Připomíná, že došlo k bití demonstrujících a jejich horečnému zatýkání.

Aptekar odkazuje na závěry organizace OVD-Info, která monitoruje policejní zatýkání. Poukazuje, že podle jejích čísel bylo zadrženo 1.373 lidí, což je nejvyšší počet, jaký organizace kdy zaznamenala, ačkoliv moskevská policie uvádí o něco nižší údaj – 1.074 zatčených.

„Akce bezpečnostních složek však nemůže být označena jako efektivní,“ pokračuje publicista. Vysvětluje, že demonstranti sice byli vytlačeni od sídla moskevského starosty a uposlechli policejní výzvu k rozchodu, to ale vedlo k rozšíření spontánních demonstrací do centra ruské metropole.

Za pokřiku „Pryč s čekistickou silou!“ demonstranti prošli kolem sídla tajné služby FSB a uspořádali další protest na Náměstí Trubanaja, uvádí Aptekar. Domnívá se, že úřady nečekaly, že Moskvané vyjdou do ulic v takovém počtu, doufaly, že se nechají zastrašit hrozbami a že během prázdnin bude ve městě jen málo lidí.

Odhad moskevských úřadů se projevil jak v denním plánu ruského prezidenta Vladimira Putina, tak ve způsobu, jakým o protestech informovala média, soudí historik. Připomíná, že Putinův sestup v batyskafu k vraku ponorky na dně Finského zálivu byl sice plánován předem, ale skutečnost, že se uskutečnil v den, kdy centrem Moskvy otřásaly nepokoje, ukázala prezidenta jako člověka, který je odtržen od problémů běžných Rusů.

Hrozba radikalizace

 „Nyní probíhají pokusy protest zdiskreditovat,“ píše Aptekar. Odkazuje na mediální zprávy, podle kterých až šest stovek ze zadržených žije v jiných ruských městech. Dodává, že takový přístup a šíření dané verze událostí ovšem pouze názorně ukazuje, že volby do moskevského městského zastupitelstva nejsou zdaleka záležitostí samotných Moskvanů.

Stoupenci tvrdé linie v Kremlu již vyhodnotili moskevské demonstrace jako skutečnou hrozbu pro úřady, a tak kvitují násilí, které bylo proti protestujícím použito, konstatuje publicista. Zároveň podotýká, že demonstranti ukázali vytrvalost a flexibilitu a protestů uskutečnili hned několik, nikoliv pouze jeden.

Celá situace však podle Aptekara nicméně vypadá mimořádně nebezpečně. „Připomíná to květen 2012, kdy Kreml znepokojený masovými demonstracemi, v zásadě předal kontrolu nad Moskvou státním bezpečnostním složkám,“ uvádí historik.

Nedá se vyloučit, že ti, kteří jsou momentálně v Rusku u moci, znovu vyhodnotili, že loajalita je ceněná víc než legitimita, a tak se rozhodli zavrhnout snahu o kompromis, obává se publicista. Soudí, že místo nastolení zdání legálního postupu tyto kruhy zamýšlejí neutralizovat projevy nesouhlasu pomocí obušků a neuchýlí se k vyjednávání či určení prostředníků jakými jsou předsedkyně volební komise Ella Pamfilovová či prezidentův poradce Michail Fedotov.

„Obušky a násilné zatýkání mohou rychle radikalizovat nálady obyvatel Moskvy a dalších (ruských) měst,“ varuje Aptekar. Dodává, že takový vývoj může spustit cosi nepředvídatelného.