Co čeká Rusko? Profesor identifikoval dva hlavní problémy země

Co s Putinem?

Zda byl protest úspěšný a něco změní, je méně podstatné než dvě hlavní, překrývající se otázky, tvrdí Gvosdev. Označuje za ně nástupnictví po prezidentu Vladimiru Putinovi v roce 2024 a vstup první skutečně postsovětské generace do dospělého věku.   

Rusové jsou naklonění protestům, především proti chabému výkonu ekonomiky, ale to, co podle profesora poslední demonstrace odlišuje, je skutečnost, že proběhly na pozadí prvních pokusů o nastínění podoby vlády po skončení druhé série mandátů současného ruského prezidenta. "Nese to připomínku, že v Rusku panovaly nepokoje a neklid před řešením omezení počtu prezidentských funkčních období z roku 2008 (rozhodnutím, že premiér Dmitrij Medveděv si vymění role s Putinem)," píše odborník.

Tentokrát ale tento proces začal mnohem dříve, částečně kvůli Putinovu pokročilejšímu věku a větší možnosti, že onemocní, ale také tomu, že kremelští političtí technologové za posledních 11 let stále nedokázali přijít se stabilním politickým procesem, který by umožnil hladké předání moci, domnívá se expert. Konstatuje, že není jasné, zda by měl Putin získat doživotní mandát po vzoru čínského vůdce Si Ťin-pchinga, následovat bývalého kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který získal emeritní postavení umožňující mu dohled nad zemí, vytvořit unii s Běloruskem, kterou by vedl jako nadnárodní prezident, nebo zda nastal čas generační obměny a předání vlády mladším.

Uvedené scénáře mají své vítěze a poražené a to, jak bude otázka nástupnictví vyřešena, se dotýká existenčních zájmů jednotlivých kremelských klanů, zdůrazňuje Gvosdev. Vysvětluje, že existence některých z nich zcela závisí na osobních vazbách s Putinem, a tak je z jejich pohledu výměna v prezidentském křesle riskantní, zatímco jiné se více opírají i institucionální mocenský systém, který chrání jejich pozice.

"Existence protestů - a způsob, jakým se k nim přistupuje, s jakou mírou represe a jakou mírou smířlivosti - vytváří také rizika a příležitosti pro různé skupiny," pokračuje profesor. Konstatuje, že například protikorupční tažení Alexeje Navalného ohrožuje některé kremelské insidery, ale jiní ho tiše tolerují v naději, že Navalného zjištění budou moci použít proti svým protivníkům.

Varovný signál

Důležitá je také skladba protestujících, vysvětluje odborník. Připomíná, že tváří moskevských demonstrací byla Ljubov Sobolová narozená v roce 1987, příslušnice "Generace P", která pamatuje Putina jako všudypřítomnou postavu ruské politiky a která podobně jako mnozí další demonstranti nepamatuje Sovětský svaz, má vzpomínky z dětství následný kolaps Ruska a do dospělosti vstoupila v době ekonomického růstu a návratu k prosperitě.

U některých příslušníků "Generace P", kteří zažili obrodu Ruska a jeho opětovné hledání místa ve světě, tak rezonuje Putinův argument, že Západ se snaží sebrat Rusku jeho "spravedlivé místo pod sluncem", uvádí Gvosdev. Dodává, že u jiných však Putinův nekončící mandát vyvolává otázku, proč prezident stále potřebuje čas u moci, aby dokončil práci, kterou údajně začal již v roce 2000.

Putin a jeho poradci v minulém desetiletí zmiňovali hrozbu oligarchů korumpujících vládu a ničících demokracii v zemi jako jeden z hlavních důvodů pro vytváření mocenské vertikály, připomíná profesor. Podotýká, že Rusko má nyní nové oligarchy a jeho ekonomika opět stagnuje, což politické represe nedokážou změnit.

Protesty také podle experta ukazují neúspěch plánů vytvořit udržitelný, dlouhodobý rámec Kremlu. V minulém desetiletí označoval Putinův hlavní poradce pro domácí politiku Vladislav Surkov jako inspiraci pro budoucnost Ruska politiku japonské Liberálně demokratické strany či Indického národního kongresu, tedy stran, které vládly, dokázaly vítězit ve volbách a zároveň se vypořádat s politickou obměnou, uvádí Gvosdev. Dodává, že Jednotné Rusko nemá rozhodně podobnou strukturu, jelikož sice jde o ruskou stranu moci, ale s mnohem diskutabilnějšími úspěchy a schopností dostát svým slibům.

"Navrhované reformy voleb do Státní dumy a snížení počtu křesel obsazovaných stranou a návrat k jednotlivým kandidátům soupeřícím o křesla jsou motivovány zjištěním, že voliči s mnohem menší pravděpodobností budou hlasovat pro oficiální kandidáty Jednotného Ruska na stranické kandidátce, ačkoliv jsou stále ochotni dát mandát proputinovským kandidátům," píše profesor.

Kreml si z toho musí proklestit cestu a obnovit kontrolu nad politickým procesem v zemi, který ostatně nadále čerpá legitimitu z voleb, konstatuje odborník. Současné protesty označuje za varování před problémy, které Rusko čekají.