Rozděl a panuj? Historik vysvětlil, co se děje v Rusku

Sobjanin se snažil volby depolitizovat, neoblíbená značka strany Jednotné Rusko byla upozaděna a kandidáti byli prezentováni jako nezávislí, vysvětluje akademik. Dodává, že se zaměřovali na místní témata jako občanská vybavenost, doprava či bezpečnost, kde se situace - jak Moskvané obecně soudí - za současného starosty spíše zlepšila.

Díky tomu, že kandidovali jako nezávislí, museli provládní kandidáti sbírat podpisy na podporu své kandidatury, což je dostalo do stejného postavení s opozičními kandidáty, uvádí Titov. Dodává, že v tu chvíli přestalo být moskevské léto nudné, protože se zjistilo, že 67 převážně opozičních nezávislých kandidátů má v nasbíraných podpisech nesrovnalosti, tudíž jim byla odmítnuta registrace.

"To není překvapivé s ohledem na silně striktní volební zákony sepsané tak, aby filtrovaly nepohodlné kandidáty," pokračuje historik. Podotýká, že provládní kandidáti naopak bývají registrováni automaticky díky svému spojení s oficiálními stranami. Opoziční lídři proto požadovali, aby došlo k registraci všech kandidátů, a když úřady odmítly, vyzvali své příznivce, aby vyšli do ulic, doplňuje Titov.

Odpověď úřadů

Úřady se v posledních letech snaží posílit důvěru v ruský volební systém a ačkoliv se nevzdávají kontroly nad volebním procesem, umožňují příležitostná vítězství opozičních kandidátů, vysvětluje odborník. Zdůrazňuje, že tito kandidáti nadále působí v nepřátelském prostředí, vedení represivních složek je posedlé zamezením uskutečnění revoluce ve styly Majdanu v Rusku, a tak musí být dle jeho pohledu ke všem nepovoleným masovém protestům přistupováno rázně a rozhodně.

"Přesto, moskevské protesty byly zatím pozoruhodně poklidné, protestující jednoduše zabírali veřejný prostor a příležitostně blokovali dopravu," píše expert. Podotýká, že se neobjevily pokusy zapalovat auta a ničit obchody jako při protestech Žlutých vesty v Paříži, ani obsazovat vládní budovy jako v Hongkongu.

Masivní použití síly proti protestům z minulého víkendu mělo za cíl odstrašit další lidi, aby se nepřidali, deklaruje Titov. Vysvětluje, že ruské úřady se nezajímají o radikální opozici, která dokáže zmobilizovat pár tisíc osob k protestním pochodům v Moskvě a Petrohradu, ale nechtějí, aby toto jádro opozice přitáhlo širší pozornost a v tomto směru jejich taktika zatím funguje.

Veřejnost

Po letech poklesu reálných mezd a fiskálním utahování státních prostředků podpora veřejnosti ruské vládě slábne, připomíná historik. Domnívá se, že to by mělo posílit přitažlivost radikální opozice, ale v praxi se tak zatím nestalo.

Část problému spočívá v neschopnosti opozice zabývat se starostmi širší veřejnosti, například nízkou životní úrovní či nepopulární penzijní reformou, soudí akademik. Dodává, že opozice se místo toho zaměřuje na slogany oslovující její jádro, jako "Rusko bez Putina", ačkoliv ten zůstává stále relativně oblíbený.

"To, že se opozice zaměřuje na nepovolené pouliční protesty, znamená, že její vůdci již nechovají žádnou naději na účast v nadcházejících volbách," míní Titov. Vysvětluje, že místo toho se snaží destabilizovat moskevskou předvolební kampaň masovými protesty a v tomto směru může policejní brutalita zafungovat ve prospěch opozice, jelikož poskytne další důkaz o nelegitimitě režimu.   

Veřejnost je ve své reakci zatím rozdělená, uvádí historik. Odkazuje na průzkumy, podle kterých protesty podporuje zhruba třetina Moskvanů, 40 % s nimi nesouhlasí a zbytek se o problém nezajímá.

Rozděl a panuj

Ruské úřady se opět uchýlily k taktice rozděl a panuj, deklaruje odborník. Připomíná, že nepovolené demonstrace byly potlačeny s překvapivou brutalitou a zadrženo bylo na 1.300 lidí, přičemž nejméně deseti z nim hrozí soud, ale zároveň proběhly schůzky a jednání mezi volebními úředníky a nezaregistrovanými kandidáty, kterým bylo doporučeno, aby se odvolali a bylo by překvapivé, pokud by nakonec alespoň část z nich nemohla kandidovat.   

Moskevský starosta také povolil opoziční demonstraci dne 10. srpna, aby snížil atraktivitu nepovolené manifestace plánované na 3. srpna, poukazuje Titov. Vysvětluje, že povolené demonstrace zpravidla v Rusku přitahují více lidí, jelikož odpadá strach z policejního zásahu, a tak bude zajímavé sledovat, zda přijde výrazně více lidí než 20. července, kdy počet demonstrantů dosáhl 20 tisíc.

"Veškeré toto manévrování má za cíl rozdělit opozici v naději, že volby v září proběhnou dle plánu," uvádí expert. Dodává, že se tím snižuje prostor pro nepovolenou opozici, která nemá žádnou důvěru ve volby v Rusku, tudíž lze během zbytku léta a na podzim očekávat další protesty.

Úřady nepochybně nařídí policii ještě tvrdší postup proti takovým demonstracím, obává se Titov. To, zda akce vyšumí do ztracena jako v minulosti, nebo budou pokračovat a přerostou v širší odpor, bude podle jeho názoru záležet na tom, jak úspěšná bude opozice v získávání nových příznivců, což se jí zatím příliš nedařilo.