Medveděv: Globální problémy musí Rusko a USA řešit společně

Příští týden americký prezident Barack Obama poprvé ve své funkci navštíví Moskvu, kde se setká s šéfem Kremlu. Právě tato schůzka by měla přinést první výsledky snah obou zemí o "resetování" vzájemných vztahů, které za vlády předchozího amerického prezidenta George Bushe dosáhly největšího ochlazení od studené války.

Již během prvního krátkého setkání v Londýně na začátku dubna se oba prezidenti zavázali ke spolupráci ve snižování počtu jaderných zbraní a ke společnému řešení konfliktu v Afghánistánu, kde Američany vedené mezinárodní síly bojují proti radikálnímu Talibanu.

"Nová americká administrativa v čele s prezidentem Obamou nyní demonstruje svoji připravenost změnit situaci a vybudovat efektivnější vztahy," řekl Medveděv na svém videoblogu na oficiálních internetových stránkách Kremlu. "I my jsme připraveni," dodal.

"Teď není čas zjišťovat, kdo je v obtížnější pozici nebo kdo je neústupnější. Je na čase spojit síly. Musíme zlepšit vzájemné vztahy a společným úsilím vyřešit globální problémy," prohlásil dále ruský prezident.

Předpokládá se, že Obama a Medveděv na schůzce dohodnou novou podobu smlouvy o jaderném odzbrojování. Podle analytiků by pak definitivní podepsání smlouvy mělo připadnout na letošní prosinec. Právě v prosinci totiž vyprší původní smlouva START 1, takže se obě země musí dohodnout na její nové podobě ještě před začátkem příštího roku.

START 1 uzavřely Spojené státy a tehdejší Sovětský svaz v roce 1991. Smlouva omezila ruské a americké jaderné arzenály na 6 000 jaderných hlavic a na 1 600 raket a strategických bombardérů. Poté ještě Američané s Rusy uzavřeli v roce 2002 smlouvu SORT, která zavazuje obě velmoci snížit jaderné arzenály do roku 2012 na 1 700 až 2 000 hlavic.

Obama i Medveděv již dali najevo, že nová dohoda má jít mnohem dále než SORT, kterou podepsali prezidenti George Bush a Vladimir Putin.

Zároveň by obě strany měly dokončit jednání o přepravě dodávek pro jednotky NATO do Afghánistánu přes ruské území.

Podle amerického analytika pro Rusko Thomase Grahama ale nelze očekávat, že na červencovém setkání prezidentů padne definitivní rozhodnutí ohledně amerického protiraketového programu.

"Otázka se řeší, ale práce na nových objektech (radar v Česku a základna se střelami v Polsku) byla pozastavena. Co se týče diplomatického rozměru tohoto problému v rámci rusko-amerických vztahů, pokrok v řešení může nastat až k podzimu, ale očekávat konečné řešení na podzim je rovněž zbytečné. Hromadná analýza hrozeb se nedělá za měsíc. A navíc je nutné o tom jednat s Polskem a Českem," vysvětlil šéf ruské sekce lobbingové společnosti Kissinger Associates, který sice nemá v Obamově administrativě oficiální úřad, v Bílém domě však platí za experta na Rusko a spolu s dalšími geopolitiky významně ovlivňuje americko-ruské vztahy.

Odborníci dále upozorňují, že navzdory oboustranným projevům dobré vůle nebude "resetování" vztahů vzhledem k rozdílným prioritám a cílům Spojených států a Ruska jednoduché.

"Kreml chce prostřednictvím tohoto summitu pomoci zlepšit vnímání Ruska jako světové velmoci," shodují se analytici Carnegieho centra v Moskvě. "Pro Spojené státy je summit součástí širší snahy o dosažení pozitivnějších vztahů s Ruskem a větší spolupráce v otázkách Íránu a Afghánistánu".