Saakašvili je patologický případ, hlásá šéf ruské diplomacie

Moskva - Gruzínský prezident Michail Saakašvili je patologický případ a Rusko s ním nikdy nebude vyjednávat. Prohlásil to v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, kterého cituje portál NEWSru.

"S člověkem, který vydal zločinný příkaz vraždit civilisty včetně ruských občanů, nechceme mít nic společného," prohlásil Lavrov v době, kdy si Rusko a Gruzie připomínají třetí výročí války o Jižní Osetii.Saakašviliho označil za "špatně vychovanou hlavu státu", která je v Rusku "nežádoucí osobou". "Michail Saakašvili, to je patologický případ, anomálie celého gruzínského národa a navíc osoba, která je zjevně špatně vychovaná," pravil šéf ruské diplomacie.Lavrov řekl, že vztahy obou zemí se nezlepší, dokud se v Gruzii nezmění režim. "Saakašvili vymýšlí stále nové a nové pohádky v duchu té nejagresivnější propagandy, jakou lidstvo poznalo," prohlásil.Ruský ministr tvrdí, že Rusko nemá problém s Gruzií. Vadí jí pouze Saakšvili. "Nespojujeme gruzínský národ s touto postavou, jsme připraveni, s výjimkou Michaila Saakašviliho, rozvíjet pracovní, pragmatické, vzájemně výhodné vztahy v nejrůznějších sférách," ujistil Lavrov.Mezi Ruskem a Gruzií dlouhodobě panují napjaté vztahy. Vyhrocená situace vyústila v první polovině srpna 2008 v pětidenní rusko-gruzínskou válku o gruzínský odštěpenecký region Jižní Osetii. Po ukončení bojů a uznání samostatnosti Jižní Osetie a další separatistické oblasti Abcházie Ruskem obě země přerušily diplomatické kontakty.

Související

Juraj Blanár

Další blamáž slovenské diplomacie. Blanár se sešel s Lavrovem a nebyl sám

Ministři zahraničí Slovenska Juraj Blanár a Maďarska Péter Szijjártó se na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku setkali s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Diskutovali zejména o otázkách energetické bezpečnosti a jejich postojích k ruské agresi vůči Ukrajině. Tato schůzka vzbudila vlnu kritiky od představitelů slovenských opozičních stran, které jednání odsoudily. Blanár a Szijjártó patřili mezi jediné představitele zemí EU, kteří se na shromáždění s Lavrovem setkali. 

Více souvisejících

Sergej Lavrov Gruzie

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Petr Pavel

Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše

Prezident Petr Pavel vyhověl návrhu premiéra Petra Fialy na odvolání předsedy strany Piráti Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Koaliční strana TOP 09 má zájem o Ministerstvo zahraničních věcí, uvedl server idnes.cz.

před 2 hodinami

Česká pirátská strana, ilustrační foto

Piráti schválili jasnou většinou odchod z vlády

Piráti podpořili odstoupení strany od koaliční smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek premiérem Petrem Fialou. Pro bylo 709 z 894 členů Pirátů, kteří se zúčastnili internetového hlasování. Podporu návrhu tak vyjádřilo 79,3 procent hlasujících. Pirátští ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun podají demisi v úterý 1. října.

před 3 hodinami

Antony Blinken

Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že svět je nyní bezpečnější po zabití vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, izraelskými silami. Nasralláha označil za "brutálního teroristu" a zdůraznil, že nejlepší cestou k dosažení stability na Blízkém východě je diplomacie. 

před 5 hodinami

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

před 10 hodinami

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

před 15 hodinami

včera

včera

včera

Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku

Od 1. října se upravuje jen jedna podmínka pro odchod do předčasného starobního důchodu, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nově bude pro předčasný důchod nutné získat alespoň 40 let pojistných dob. Tyto doby zahrnují nejen výdělečnou činnost, ale i náhradní doby pojištění. V průměru přitom mají důchodci, kteří odcházejí do předčasného starobního důchodu, 45 let důchodového pojištění.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy