Grosseto - Záchranáři v pátek večer obnovili pátrání ve vraku výletní lodě Costa Concordia. Informuje o tom agentura AFP.
Loď opustili záchranáři v pátek ráno poté, co se citelně pohnula, a hrozilo, že se sesune do větší hloubky dál od pobřeží.U břehů Toskánska, kde před týdnem Concordia najela na útes, od čtvrtka vane ostrý vítr, který zvedá vlny do výše půldruhého metru. V pátek odpoledne však byla loď stabilní."Concordia je zase stabilní. Pátráme v její horní části," sdělil večer mluvčí italského námořnictva Alessandro Busonerovy.Údaje z laserových čidel umístěných na lodi a na břehu však ukazují, že loď se posouvá od břehu do větší hloubky. Příď lodi se sesouvá rychlostí 15 milimetrů za hodinu. Posun zádi je poloviční.Pokud by se Concordia posunula o dvacet metrů dál, propadla by se do devadesátimetrové hloubky a zavřelo by se nad ní moře. Italové tomu chtějí zabránit a chystají se loď ukotvit ke skále na pobřeží.Mluvčí pobřežní hlídky Cosimo Nicastro informoval, že v sobotu rozhodnou záchranáři o dalším směru pátrání. "Zítra ráno (v sobotu) vyhodnotíme výsledky a rozhodneme o dalším postupu," řekl.Nicastro odhadl, že pátrání se patrně zaměří na třetí palubu, kde byly umístěny záchranné vesty. K nim po ztroskotání lidi směřovala většina pasažérů.Costa Concordia, loď o výtlaku 114 500 tun, která vezla 4234 lidí, ztroskotala v pátek. Téměř 300 metrů dlouhé plavidlo najelo na skalisko u ostrova Giglio, převrátilo se na bok a částečně potopilo. Dírou v trupu pronikla do podpalubí voda.Concordia je historicky největší lodí, která se potopila. Překonala Titanic, který byl 270 metrů dlouhý a směstnalo se na něj 3600 lidí. Tato legendární loď šla ke dnu před 100 lety, v dubnu 1912. Z celkem 2203 lidí na palubě jich zahynulo 1523.Z Concordie záchranáři vyprostili 11 mrtvých. Dalších 21 lidí je pohřešováno.
Související
Život v izolaci a špatné hygieně. Itálie žije kauzou odebrání dětí rodičům
Italský deník odmítl publikovat rozhovor s Lavrovem. Moskva zuří
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák