Praha - V pátek uplynulo 67 let od osvobození největšího nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v polské Osvětimi sovětskou Rudou armádou. Svět si toto výročí připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu.
Koncentrační tábor v Osvětimi (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) byl založen na rozkaz Heinricha Himmlera 27. dubna 1940. První vězni – většinou Poláci – tam přišli v červnu 1940. Vítal je nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) nad hlavní branou osvětimského tábora. V březnu 1941 zde již bylo více než 10 tisíc vězňů.
Ve stejné době se na další Himmlerův rozkaz vedle tohoto tábora začal stavět druhý tábor, Osvětim II – Birkenau. O rok později, v březnu 1942, byl v blízkých Monovicích postaven tábor Osvětim III, nazývaný též Buna Monovice. K Osvětimi náleželo celkem 45 dalších táborů, kde vězni museli pracovat v továrnách a zařízení německých firem. V táboře také působili nacističtí doktoři včetně neblaze proslulého Josefa Mengeleho, kteří na vězních prováděli pokusy a experimentovali i se sterilizací židovských žen. Pokusy prováděli i na dětech, především na dvojčatech. Himmler dal v létě 1941 veliteli osvětimského tábora Rudolfu Hössovi příkaz vybudovat v Osvětimi zařízení na masové vyvražďování Židů. První plynová komora byla zřízena v Osvětimi I a v září 1941 poprvé vyzkoušena s jedem cyklon B. Později byly v Osvětimi – Birkenau postaveny čtyři velké plynové komory, které byly maskovány jako sprchy, aby mezi vězni nedocházelo k panice. Denně v nich mohlo být zavražděno až šest tisíc lidí. V osvětimském koncentračním táboře bylo také 50 tisíc československých občanů. S blížícím se koncem války se nacisté obávali postupující Rudé armády, a proto na konci roku 1944 začali s likvidací a evakuací Osvětimi. Na Himmlerův rozkaz byly plynové komory a krematoria zničeny. V lednu 1945 nacisté poslali na pochody smrti 58 tisíc vězňů, 15 tisíc z nich zahynulo. Osvobození se v Osvětimi nakonec 27. ledna 1945 dočkalo jen 7650 vězňů. Celkem zemřelo kolem 1,1 milionu lidí, většinou Židů. Valné shromáždění Organizace spojených národů na svém 60. zasedání 1. listopadu 2005 jednomyslně přijalo rezoluci číslo 60/7, která 27. leden – den osvobození Osvětimi – stanovila jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu.
Související
85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Co to dnes pro nás znamená?
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
včera
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
včera
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
včera
Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu
Zvláštní americký zmocněnec pro Grónsko zopakoval záměr Washingtonu výrazně posílit přítomnost Spojených států na tomto strategicky umístěném arktickém ostrově. Prohlášení zaznělo v závěru jeho vůbec první pracovní cesty na toto autonomní dánské území od chvíle, kdy byl do své funkce na konci minulého roku jmenován.
Zdroj: Libor Novák