Na černé listině Běloruska se ocitlo již přes 100 lidí

"Taková opatření vytvářejí umělé překážky pro obchod a ekonomickou spolupráci na území Celního svazu a Jednotného ekonomického prostoru, poškozují jeho hospodářské zájmy a brání rozvoji integračních procesů na euroasijském kontinentu. Bude to mít negativní vliv především na obyčejné občany," uvádí se v dokumentu zveřejněném na internetových stránkách ruské vlády.Evropská unie na konci února zpřísnila sankce uvalené na režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Na sankční listinu zařadila další představitele běloruského režimu.Dlouhodobě napjatá situace se vyhrotila poté, co Minsk vyzval ambasadory Evropské unie a Polska, aby opustili běloruské území. Kromě toho se do vlasti vrátili běloruští diplomaté z Varšavy a Bruselu.Minsk po eskalaci napětí s Bruselem přestal pouštět na unijní území opoziční politiky. Vyjet do unie tento týden nedovolil předsedovi běloruské opoziční Sjednocené občanské strany Anatoliji Lebeďkovi.O několik dní později běloruští pohraničníci bez udání důvodů zabránili v odjezdu Viktoru Kornejenkovi z hnutí Za svobodné volby a předsedovi levicové strany Spravedlivý svět Sergeji Kaljakinovi.Všichni tři opozičníci měli namířeno do Litvy.Lebeďko předpokládá, že již vešla v platnost černá listina omezující některým Bělorusům pohyb z politických důvodů. O možnosti vzniku takového seznamu běloruský tisk informoval na konci února v době diplomatického skandálu mezi Minskem a Bruselem.Podle údajů běloruských médií, která se odvolala na důvěrné zdroje, měli být na běloruskou černou listinu zařazeni lidé, kteří otevřeně vyzývali mezinárodní společenství ke zpřísnění sankcí proti Bělorusku. Seznam měl čítat 108 lidí.Běloruské úřady ale tehdy existenci černé listiny popřely.