Oslo - Norský masový vrah Anders Breivik se v pondělí před soudem omluvil "nepolitickým obětem" pumového útoku v Oslu, při kterém loni v létě zemřelo osm lidí. Ostrov Utøya, kde postřílel dalších 69 lidí, však v této souvislosti nezmínil, informuje televize Sky News.
"Všem jim chci říct, že se velice omlouvám za to, co se stalo," řekl pravicový extremista na adresu těch, kteří při výbuchu nálože ve vládní čtvrti hlavního města přišli o život nebo utrpěli zranění. "Co se ale stalo, stalo se," dodal vzápětí.Na dotaz žalobkyně Engy Bejerové Enghové, zda by to samé mohl říci o lidech, kteří zemřeli na Utøyi, Breivik odvětil: "Ne, to bych nemohl."Breivik by měl v pondělí před soudem dokončit svoji výpověď. Okolnosti atentátů v Oslu a na ostrově Utøya chladnokrevně líčil už minulý týden od úterka do pátku.Na ostrově, kde měli tábor teenageři z mládežnické organizace vládní Norské strany práce, Breivik loni 22. července postřílel 69 vesměs mladých lidí, pro které se kousek země obklopený ledovou vodou stal smrtící pastí.Atentátník v pondělí zopakoval, že mladí Norové pobývající na ostrově byli "legitimními cíli". Označil je za "politické aktivisty", kteří se podíleli na "rozkladu norské společnosti". Utøyu nazval "táborem politické indoktrinace".Breivik si podle svých slov dobře uvědomoval, že zničil životy mnoha lidí, avšak rozhodl se, že si to "v zájmu vyššího dobra" nebude připouštět. "Je to jen malé zvěrstvo s cílem vyhnout se zvěrstvu ještě většímu," poznamenal.Oběti si podle svých slov vybíral podle vzhledu, zaměřoval se na každého, kdo vypadal "levicově". Vzpomenul, jak procházel kolem dvaadvacetiletého Adriana Pracona, který na první pohled "působil jako konzervativec"."Někteří lidé vypadají levicověji než jiní. A tento člověk… vypadal pravicově, takový byl jeho vzhled. Proto jsem na něj nestřílel," vysvětloval Breivik."Vzpomínám si, jak na mě docela dlouho mířil zbraní. Potom ji dal dolů, otočil se a odkráčel pryč," řekl agentuře Reuters Pracon, syn polských přistěhovalců.Před tím, než rozpoutal masakr na ostrově, odpálil Breivik bombu ve skříňové dodávce, kterou zaparkoval v centru Osla před vchodem do vládní budovy. Výbuch připravil o život osm lidí, dvě stovky dalších zranil.Celkem Breivik zabil 77 lidí. Spáchal největší masakr v poválečných dějinách Norska. Svůj čin označil za boj proti "islamizaci Evropy". Norskou stranu práce obvinil, že je k vyznavačům islámu příliš benevolentní.Proces s Breivikem u soudu v Oslu je zatím rozvržen na deset týdnů. Nyní vstoupil do šestého dne. Poté, co Breivik dokončí výpověď, bude soud kromě jiného vyslýchat psychiatry, přeživší a očité svědky tragických událostí.V pondělní výpovědi se střelec přirovnal k revolucionářům Fidelu Castrovi a Che Guevarovi. Zopakoval, že by útoky provedl znovu, byť se jeho oběťmi stalo 33 teenagerů. Řekl mimo jiné, že v den útoků měl při sobě "minci pro štěstí" od templářských rytířů, za jejichž člena se označuje.Breivikovi hrozí 21 let vězení, to je maximální trest v Norsku. Trest však může být opakovaně prodlužován, pokus soud dospěje k závěru, že je Breivik nebezpečný.Pokud by soud uznal vraha za nepříčetného, byl by umístěn na psychiatrii.Psychiatři se při Breivikově hodnocení neshodli. První tým dospěl k závěru, že trpí paranoidní schizofrenií a v době vraždění byl v psychóze. Druhý svůj posudek uzavřel tvrzením, že je duševně zdráv.Sám třiatřicetiletý Brevik ujišťuje, že je duševně zdráv. Chce, aby soud jeho plán a politický manifest o 1500 stránkách nebral jako výplod chorého mozku.
Související
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
Aktuálně se děje
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
včera
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
včera
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
včera
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
25. září 2026 21:54
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
25. září 2026 20:15
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
25. září 2026 19:09
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
25. září 2026 18:23
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
25. září 2026 17:41
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
25. září 2026 16:57
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
25. září 2026 16:22
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák