Breivik: Omlouvám se obětem bez politické příslušnosti

Oslo - Norský masový vrah Anders Breivik se v pondělí před soudem omluvil "nepolitickým obětem" pumového útoku v Oslu, při kterém loni v létě zemřelo osm lidí. Ostrov Utøya, kde postřílel dalších 69 lidí, však v této souvislosti nezmínil, informuje televize Sky News.

"Všem jim chci říct, že se velice omlouvám za to, co se stalo," řekl pravicový extremista na adresu těch, kteří při výbuchu nálože ve vládní čtvrti hlavního města přišli o život nebo utrpěli zranění. "Co se ale stalo, stalo se," dodal vzápětí.Na dotaz žalobkyně Engy Bejerové Enghové, zda by to samé mohl říci o lidech, kteří zemřeli na Utøyi, Breivik odvětil: "Ne, to bych nemohl."Breivik by měl v pondělí před soudem dokončit svoji výpověď. Okolnosti atentátů v Oslu a na ostrově Utøya chladnokrevně líčil už minulý týden od úterka do pátku.Na ostrově, kde měli tábor teenageři z mládežnické organizace vládní Norské strany práce, Breivik loni 22. července postřílel 69 vesměs mladých lidí, pro které se kousek země obklopený ledovou vodou stal smrtící pastí.Atentátník v pondělí zopakoval, že mladí Norové pobývající na ostrově byli "legitimními cíli". Označil je za "politické aktivisty", kteří se podíleli na "rozkladu norské společnosti". Utøyu nazval "táborem politické indoktrinace".Breivik si podle svých slov dobře uvědomoval, že zničil životy mnoha lidí, avšak rozhodl se, že si to "v zájmu vyššího dobra" nebude připouštět. "Je to jen malé zvěrstvo s cílem vyhnout se zvěrstvu ještě většímu," poznamenal.Oběti si podle svých slov vybíral podle vzhledu, zaměřoval se na každého, kdo vypadal "levicově". Vzpomenul, jak procházel kolem dvaadvacetiletého Adriana Pracona, který na první pohled "působil jako konzervativec"."Někteří lidé vypadají levicověji než jiní. A tento člověk… vypadal pravicově, takový byl jeho vzhled. Proto jsem na něj nestřílel," vysvětloval Breivik."Vzpomínám si, jak na mě docela dlouho mířil zbraní. Potom ji dal dolů, otočil se a odkráčel pryč," řekl agentuře Reuters Pracon, syn polských přistěhovalců.Před tím, než rozpoutal masakr na ostrově, odpálil Breivik bombu ve skříňové dodávce, kterou zaparkoval v centru Osla před vchodem do vládní budovy. Výbuch připravil o život osm lidí, dvě stovky dalších zranil.Celkem Breivik zabil 77 lidí. Spáchal největší masakr v poválečných dějinách Norska. Svůj čin označil za boj proti "islamizaci Evropy". Norskou stranu práce obvinil, že je k vyznavačům islámu příliš benevolentní.Proces s Breivikem u soudu v Oslu je zatím rozvržen na deset týdnů. Nyní vstoupil do šestého dne. Poté, co Breivik dokončí výpověď, bude soud kromě jiného vyslýchat psychiatry, přeživší a očité svědky tragických událostí.V pondělní výpovědi se střelec přirovnal k revolucionářům Fidelu Castrovi a Che Guevarovi. Zopakoval, že by útoky provedl znovu, byť se jeho oběťmi stalo 33 teenagerů. Řekl mimo jiné, že v den útoků měl při sobě "minci pro štěstí" od templářských rytířů, za jejichž člena se označuje.Breivikovi hrozí 21 let vězení, to je maximální trest v Norsku. Trest však může být opakovaně prodlužován, pokus soud dospěje k závěru, že je Breivik nebezpečný.Pokud by soud uznal vraha za nepříčetného, byl by umístěn na psychiatrii.Psychiatři se při Breivikově hodnocení neshodli. První tým dospěl k závěru, že trpí paranoidní schizofrenií a v době vraždění byl v psychóze. Druhý svůj posudek uzavřel tvrzením, že je duševně zdráv.Sám třiatřicetiletý Brevik ujišťuje, že je duševně zdráv. Chce, aby soud jeho plán a politický manifest o 1500 stránkách nebral jako výplod chorého mozku.

Související

Více souvisejících

norsko

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy