Obrovská zkáza, venku po výbuchu leželi mrtví lidé

Jako prvního svědka předvolali žalobci Tora Ingeho Kristoffersena, který v době atentátů pracoval ve vládní čtvrti norské metropole jako člen ochranky.

Kristoffersen monitoroval bezpečnostní situaci z velína v suterénu sídla vlády, nad kterým se nacházela recepce. V tragický den si na monitoru povšiml dodávky, kterou venkovní kamera zachytila při parkování na nepovoleném místě před úřadem. Z auta vzápětí vystoupil člověk v uniformě strážného, který zanedlouho zmizel z dosahu kamer. Kristoffersen obraz přiblížil k autu, aby si poznamenal jeho poznávací značku. V ten okamžik dodávka explodovala a polovina obrazovek zčernala. Výbuch současně asi na půl hodiny vyřadil vnitřní rádiovou síť, kterou ochranka používala ke komunikaci.

"Nastal obrovský rámus, celý dům se otřásl, strop se prohnul, jako by to byla voda," vypověděl Kristoffersen a popisoval, jak se po výbuchu všude rozezněly požární alarmy.

Poté zavolal na policii a řekl jí vše, čeho byl v uplynulých chvílích svědkem. "Viděl jsem tam venku mrtvé lidi a hroznou zkázu. Přišel jsem o jednoho kolegu," řekl. Modrooký blonďák Anders Breivik loni 22. července odpálil bombu u vládní budovy v centru Osla. Pak přejel na ostrov Utøya, kde měli tábor teenageři z mládežnické organizace vládní Norské strany práce, a začal střílet. Výbuch v Oslu zabil osm lidí. Na ostrově připravil Breivik o život 69 lidí.

Hned v zahajovací den procesu se Breivik k útokům přiznal a prohlásil, že kdyby měl možnost, udeřil by znovu. Hájí se tím, že jednal v sebeobraně, když bojoval proti "islamizaci Evropy" a multikulturalismu.

Proces má trvat deset týdnů. Za teroristický útok, vraždy, pokusy o vraždy a nedovolené ozbrojování hrozí Breivikovi 21 let vězení, což je v Norsku nejvyšší trest.

Pokud ale soud po jeho uplynutí shledá, že je odsouzený stále nebezpečný pro společnost, může pobyt za mřížemi prodloužit. Druhou variantou je, že soud Breivika prohlásí za duševně chorého a místo vězení ho pošle do psychiatrické léčebny.