Oslo - Norský masový vrah Anders Breivik v minulosti podstoupil plastiku nosu, aby vypadal více árijsky. Vypověděl to v úterý před soudem jeho někdejší přítel, informuje stanice BBC.
Nos si Breivik dal upravit v roce 1999. Zatímco on sám tvrdil, že zákrok podstoupil poté, co ho praštil Pákistánec, jeho přítel si u soudu na žádný takový případ nevzpomněl.Za důvod plastické operace označil Breivikovu touhu vypadat árijsky, což je termín používaný nacisty k označení "nadřazené bílé rasy".Breivik ve snaze přiblížit se rasovému ideálu používal pudr a dělal si starosti s tím, jak vypadají jeho vlasy.Podle jeho přítele ale byl společenský a "docela tolerantní", nikdy nevyhledával problémy a extremistické politické názory nedával najevo.Během úterního stání vypovídalo hned několik Breivikových přátel, kteří soud požádali o zachování anonymity. Obžalovaný tak sledoval průběh slyšení z vedlejší místnosti.Jeden ze svědků vypověděl, že se Breivik začal po roce 2006 výrazně zajímat o otázku přistěhovalectví. Po čase se s ním už podle něj nedalo mluvit, aniž by se řeč nakonec nestočila k politice.Norské politiky začal Breivik podle jeho přítele nazývat "multikulturalisty". Změny v jeho chování prý nastaly v době, kdy se přistěhoval zpět k matce.Loni se pak Breivik odstěhoval na odlehlou farmu, kde uskutečnil většinu příprav k útokům. Jeho přítel měl pocit, že se už "dostává z depresí a cítí se lépe". Když ho však chtěl navštívit, Breivik to ostentativně odmítl.S Breivikem se naposledy sešel v jedné kavárně v Oslu pouhý měsíc před útoky. Breivik tehdy opět hovořil o politice a na svého přítele působil, jako by "ztratil životní jiskru".Anders Breivik loni 22. července odpálil bombu u vládní budovy v centru Osla. Pak přejel na ostrov Utöya severozápadně od metropole, kde tábořili členové mládežnické organizace vládní Norské strany práce, a začal střílet.Výbuch v Oslu zabil osm lidí. Na ostrově Utöya připravil Breivik o život 69 dalších. Nejmladšímu z nich bylo teprve 14 let.Breivik prohlašuje, že jeho činy byly kruté, ale nezbytné. Chtěl norskou společnost bránit před islamizací a multikulturalismem.
24. března 2026 21:01
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
Související
Norská princezna v dokumentech o Epsteinovi. Zmanipuloval mě, tvrdí
Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Předpověď počasí na začátek Velikonoc. Má být den ode dne lépe
před 8 hodinami
Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti
včera
Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání
včera
Vražda v Prachaticích objasněna. Cizinec byl opilý
včera
Hořelo v Divadle Komedie. Hasiči evakuovali stovky lidí
včera
Babiš se rozčílil kvůli cenám na benzinkách. Problém má se dvěma firmami
včera
Padlo obvinění v případu vraždy dítěte v Praze. Hrozí výjimečný trest
včera
Náměstek z SPD spojil Mináře s podezřelým z pardubického útoku. Okamura se možná bude omlouvat
včera
Rakušan opět neuspěl ve volbě místopředsedy Sněmovny. Zřejmě naposledy
včera
Ostuda pro český fotbal před baráží. Řeší největší korupční skandál v historii
včera
Fico je vyšetřován pro podezření z vlastizrady, tvrdí slovenský politik
včera
Polsko začne v reakci na válku v Íránu zastropovat ceny paliv a razantně sníží daně, oznámil Tusk
včera
Maduro se vrací před soud. Chce přesvědčit soudce, aby zrušil jeho obžalobu
včera
Kim Čong-un a Alexandr Lukašenko podepsali v Pchjongjangu smlouvu o přátelství
včera
Izrael zlikvidoval velitele íránského námořnictva, který stál za blokádou Hormuzského průlivu
včera
Chladné počasí umocní silný vítr. Meteorologové vydali varování
včera
Írán je šílený národ a vy jste absolutně nic neudělali, naštval se Trump na NATO
včera
AfD má plán, jak uspět ve volbách. Distancuje se od Trumpa
včera
Trump trvá na svém: Írán chce dohodu, i když to popírá. Pokud se nevzdá, rozpoutáme peklo
včera
Mír není na dohled. Cesta k ukončení války mezi USA a Íránem naráží na zásadní překážky
Cesta k ukončení válečného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem naráží na zásadní překážky, které plynou z diametrálně odlišných požadavků obou stran. Přestože administrativa prezidenta Donalda Trumpa dává veřejně najevo optimismus a mluví o probíhajících jednáních, evropští spojenci i státy v Perském zálivu vyjadřují rostoucí obavy z nedostatku skutečného pokroku. Propast mezi tím, co Washington žádá a co je Teherán ochoten nabídnout, zůstává hluboká a návrat k jednacímu stolu doprovází řada nejistot.
Zdroj: Libor Novák