Francouzi se chystají k parlamentním volbám, favoritem je levice

První kolo se uskuteční v neděli 10. června. Druhé kolo je naplánováno o týden později na neděli 17. června.Socialistická strana (PS) zatím jde od úspěchu k úspěchu. Loni získala většinu v Senátu, v květnu socialista Hollande vyhrál prezidentské volby. A poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že PS vyhraje i volby do Národního shromáždění.Problém pro socialisty by mohlo být jen to, že ve 577členném Národním shromáždění (Assemblée nationale) nezískají většinu a budou muset hledat spojence mezi dalšími levicovými stranami. S nimi už ovšem parlament na pět let ovládnou.O tom, že karty jsou už v podstatě rozdány, svědčí i klidný až fádní průběh předvolební kampaně. Na rozdíl od té prezidentské výrazné emoce ani pozornost voličů nevzbudila, což se zřejmě projeví i na volební účasti – ta se očekává výrazně nižší.Podle průzkumů získá levice v prvním kole 45 až 62 procent hlasů. Pokud by se socialisté spojili se Zelenými a Levicovou frontou (FG), pak by v Národním shromáždění měli 303 až 357 křesel.Pravicová Unie pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho, kterého Hollande porazil, by mohla v prvním kole získat kolem 35 procent hlasů.Parlamentní volby jsou nadějí pro nacionalisty z krajně pravicové strany Národní fronta (FN) Marine Le Penové. Tu v boji o prezidentský post volilo 18 procent, což je 6,4 milionu Francouzů. Pro zákonodárce z NF by nyní hlasovalo 14 procent lidí. Bylo by to poprvé od roku 1986, kdy by se dostali do parlamentu.Tato možnost je ale jen teoretická. Pokud v prvním kole nezíská žádný kandidát přes 50 procent hlasů, postupují do druhého kola kandidáti s nejvyšší přízní voličů. Socialisté, aby si zajistili parlamentní většinu, se už dohodli s ostatními levicovými stranami, že v druhém kole podpoří levicového kandidáta bez ohledu na stranickou příslušnost.Unie pro lidové hnutí se ale s Národní frontou na ničem takové nedohodla. NF má tak sice šanci na vítězství v prvním kole ve více než deseti okrscích, ve druhém kole ale zvítězit nemusí, protože svého kandidáta podpoří levicoví voliči.Parlamentní volby se konají měsíc po těch prezidentských volbách, čímž se snižuje riziko tzv. kohabitace – soužití prezidenta s opozičním parlamentem.Až dosud voliči totiž vždy rozhodli, že v parlamentu měla většinu prezidentova partaj. Jeden z případů kohabitace se nicméně stal v roce 1997, kdy pravicový prezident Jacques Chirac rozpustil parlament. Následné volby ale vyhrál socialista Lionel Jospin, který pak byl premiérem až do roku 2002.Letošní parlamentní volby už v podstatě začaly – od minulého týdne volí Francouzi žijících v zahraničí, kteří jsou k volebním urnám v předstihu. V sobotu se například volilo v USA. Výsledky jejich hlasování se ovšem nesmějí předem zveřejňovat.