Poslední vzácný želví samec uhynul na Galapágách

Zaměstnanci parku provedou pitvu, která určí příčinu smrti želvího samce. Jeho tělo pak pravděpodobně nabalzamují, aby se uchovalo pro studijní účely.

Mrtvé zvíře našel v jeho ohradě chovatel Fausto Llerena, který o George pečoval čtyřicet let.

Přesný věk želvy chovatelé neznají. V odhadovaných sto letech by ale George byl mladíkem, jedinci tohoto druhu se dožívají až dvojnásobného věku.

Želví samec žil v zajetí, ve volné přírodě želvy abingdonské vyhynuly už dříve. Po desetiletí se chovatelé marně snažili George spářit se samicemi podobného druhu.

Osamělý George se stal symbolem Galapág. Tamní národní park navštíví ročně kolem 180 000 turistů.

Vzácnou želvu poprvé spatřil maďarský vědec v roce 1972 na galapážském ostrově Pinta. Ekologové si v té době mysleli, že želvy abingdonské už vyhynuly.

Do konce devatenáctého století byly Galapágy želv plné. Lidé je ale začali ve velkém lovit na maso. Dovezení koz navíc způsobilo zničení jejich přirozeného prostředí.

Vysoká druhová rozmanitost galapážských želv byla jedním z důkazů, které dovedly Charlese Darwina k jeho evoluční teorii. Na souostroví ve východním Pacifiku stále žije kolem 20 000 jedinců různých druhů těchto obojživelníků.