Gilotina opět v provozu! Francouzi ji používají na...

Pokračovatelem vykonavatelů tohoto nikoli snadného řemesla starého 330 let je šestatřicetiletý Jérôme Dormion, napsala agentura AP.

"Může to znít směšně, ale je to vážná práce. Mým úkolem je zabránit krtkům hyzdit nejhezčí zahradu Evropy. Stále sem jezdí význačné osoby a představte si, kdyby viděly krtince," říká Dormion. Kromě význačných osob Versailles navštíví ročně šest milionů lidí.

Dormion na krtky používá archaické pasti sestávající ze dvou kovových hrotů, které se prudce uzavřou a krtkovi zlomí vaz. "Podobá se to gilotině," říká Dormion s křivým úsměvem. Původně to zkoušel s jedem, ale pak si řekl, že pasti ze 17. století jsou lepší, nemluvě o tom, že se do prostředí z pohledu historie hodí lépe.

Když se Ludvík XIV. (1638-1715) rozhodl, že přestaví malý lovecký zámeček svého otce ve Versailles 20 kilometrů západně od Paříže na nádherný palác, bylo králi Slunce právě 23 let. Francouzští panovníci sídlili v Louvru od 13. století. Od roku 1661 se Versailles staly rezidencí a sídlem vlády a absolutním mocenským centrem Francie.

Zahrady tohoto 680 metrů dlouhého zámku se rozkládají na více než 100 hektrech.

Dostat krtka ze zahrady je téměř nemožné. Pokud se nezvolí drastické metody, jako je nezákonné trávení nebo hubení plynem, tak jediný způsob je odchyt živých krtků například do plastových pastí. Instruktor Zahrádkářského svazu Václav Rajšl říká, že největší škodou je zohyzdění zahrady.

Podle českých zákonů patří krtek mezi obecně chráněné živočichy a názory na to, zda krtka hubit, nebo chytat živého, se různí. Jsou ovšem případy, kdy krtek napáchá takovou škodu, že zahrádkáři jdou i za hranici zákona. "Další možnost je taková, že lidé například nakoupí rachejtle, zapálí je a strčí do nory," dodal Jaroslav Krásný z Českého svazu zahrádkářů Plzeň.