Rusko si připomíná bitvu u Stalingradu. Bude město opět přejmenováno?

"Příští generace musí pochopit to, co se zde stalo, aby se to už nikdy neopakovalo," vysvětlil agentuře AFP Anatolij Artamanov, předseda místního klubu "Pěšák", který sdružuje milovníky vojenské historie. Stejný příběh ve sklepení sehrává už od roku 2005, jeho otec však ve Stalingradu bojoval doopravdy.

Rusové své vítězství považují za událost, která vedla k obratu v celé válce a která zachránila Evropu před fašismem. Vyvrcholení oslav se očekává v sobotu, kdy do Volgogradu-Stalingradu má zavítat i prezident Vladimir Putin, spolu s tisícovkou veteránů.

Nápad vrátit městu jeho někdejší název Stalingrad nejen o historických výročích, ale natrvalo podporují nejen komunisté, ale i vicepremiér Dmitrij Rogozin. "Nikdy jsem netajil svůj jednoznačně kladný postoj v této otázce, a to i z hospodářského a investičního hlediska," napsal dnes na twitteru.

Bitva o Stalingrad začala 4. září 1942 a trvala až do začátku února roku 1943, tedy 5 měsíců. V bitvě zemřelo podle odhadů celkem přes půl milionu Němců a jejich spojenců, Rudá armáda ztratila 1,1 milionu lidí. 

Během bitvy se německá armáda dostala do obklíčení. Německé velení v Berlíně doufalo, že se jim vojsko podaří zásobovat letecky. Avšak krutá ruská zima a sovětská protiletecká obrana tento plán znemožnily. V obklíčení zůstalo zhruba čtvrt milionu Němců a jejich spojenců. Vojáci vermachtu ve Stalingradu hladověli, mrzli a nakonec jim i docházela munice.

Nakonec aby se německý velitel Friedrich Paulus nemohl vzdát, povýšil ho Hitler na polního maršála. Podle tradice se totiž žádný německý polní maršál nikdy nevzdal. Paulus to však učinil a 2. února 1943 posledních devadesát tisíc vojáků složilo zbraně. Drtivá většina z nich poté zemřela v sovětských koncentračních táborech na Sibiři. Ze zajaté armády přežilo jen šest tisíc mužů, které Rusové propustili až 10 let po válce. Sám Paulus dožil na východě Německa v Rusy kontrolovaných Drážďanech.