Žhaví kandidáti na post papeže: Černoch, jezuita nebo český rodák?

Vatikán - Mezi médii často zmiňovanými kardinály, z nichž by mohl vzejít příští papež, je řada kandidátů z různých zemí. Je tak velká pravděpodobnost, že novou hlavou katolíků nebude Ital.

Stalo by se tak teprve počtvrté za 500 let, kdy byli papežem Holanďan, Polák a Němec. Ještě nikdy v historii ale nebyl papežem rodák z jiné než evropské země a nikdy nebyl tmavé pleti.

Vizitky kardinálů, kteří jsou často zmiňováni v médiích jako možní nástupci papeže Benedikta XVI.:

Francis ARINZE (80; Nigérie) - emeritní prefekt Kongregace pro svátosti a liturgie od roku 2008, předtím její prefekt od října 2002 (de facto ministr vatikánské vlády); stál v čele Papežské rady pro dialog mezi církvemi (1985-2002). Kardinálem je od května 1985. V srpnu 1965 byl vysvěcen jako nejmladší římskokatolický biskup na světě. Stal by se prvním papežem tmavé pleti; patří k Ibům, kteří žijí na jihovýchodě Nigérie.

Joao BRAZ DE AVIZ (65; Brazílie) - prefekt Kongregace pro řeholníky a náboženské instituce (od ledna 2011), předtím byl arcibiskupem brazilské metropole (2004-2011). Kardinálem je od loňského února.

Jorge BERGOGLIO (76; Argentina) - arcibiskup Buenos Aires (od 28. února 1998); kardinálem je od února 2001; v letech 2005 až 2011 byl předsedou Argentinské biskupské konference; původně vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu, než vstoupil do jezuitského řádu; stal by se tak prvním papežem jezuitou.

Timothy DOLAN (63; USA) - newyorský arcibiskup (od února 2009; nejvyšší církevní post v USA) a předseda Konference amerických biskupů (od listopadu 2010); jako arcibiskup v Milwaukee (2002-2009) arcidiecézi zachránil před bankrotem; byl též rektorem Papežské severoamerické koleje v Římě (1994-2001). Kardinálem se stal loni v únoru. Časopisem Time byl zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí světa za rok 2012.

Péter ERDÖ (60; Maďarsko) - arcibiskup ostřihomsko-budapešťský a maďarský primas (od prosince 2002), prezident Maďarské katolické biskupské konference (od 2005) a prezident Rady evropských biskupských konferencí (od 2006); od roku 1988 vyučuje na Katolické univerzitě Pétera Pázmánye v Budapeši, kde působil jako děkan (1996-98) a rektor (1998-2003), nyní je jejím velkým kancléřem. Kardinálem je od října 2003.

Marc OUELLET (68; Kanada) - prefekt Kongregace pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku (obojí od června 2010); předtím byl sedm a půl roku arcibiskupem Québeku. Kdysi prý prohlásil, že stát se papežem by pro něj byla "noční můra". Kardinálem je od října 2003. V roce 2007 zveřejnila média jeho dopis, v němž se omluvil za chyby církve v minulosti (jmenoval například antisemitismus, sexuální zneužívání, lhostejnost vůči domorodcům či diskriminaci žen a homosexuálů).

Gianfranco RAVASI (70; Itálie) - předseda Papežské rady pro kulturu a předseda Papežské komise pro sakrální archeologii (obé od září 2007); působil jako prefekt Ambroziánské knihovny v Miláně (1989-2007) a předseda Papežské komise pro kulturní dědictví církve (2007-2012). Kardinálem je od listopadu 2010. Jeho koníčkem je archeologie; napsal asi 50 publikací z biblistiky a exegeze. Bloguje na internetu a používá twitter.

Óscar Andrés RODRÍGUEZ (70; Honduras) - arcibiskup z Tegucigalpy (od ledna 1993), prezident organizace Caritas Internationalis (od června 2007) a předseda Honduraské biskupské konference (od roku 1996). Kardinálem je od února 2001. Byl též předsedou Latinskoamerické biskupské konference (CELAM; 1995-1999). Je členem řádu salesiánů, má pilotní licenci.

Leonardo SANDRI (69; Argentina) - prefekt Kongregace pro východní církve (od července 2007), předtím byl od září 2000 náměstkem vatikánského státního sekretáře (de facto vicepremiér) pro veřejné záležitosti; působil jako apoštolský nuncius Vatikánu v Mexiku (březen-září 2000) a Venezuele (červenec 1997- únor 2000). Kardinálem je od listopadu 2007.

Odilo Pedro SCHERER (63; Brazílie) - arcibiskup Sao Paula od března 2007 (největší diecéze v jižní Americe); dříve generální sekretář Brazilské biskupské konference (2003-2007) a konzultor Kongregace pro biskupy (1994-2001); kardinál od listopadu 2007.

Christoph SCHÖNBORN (68; Rakousko) - vídeňský arcibiskup od září 1995 (vystřídal Hanse Groera, jenž rezignoval kvůli obvinění ze zneužívání chovanců v 70. letech). Narodil se na zámku Skalka u Vlastislavi na Litoměřicku; v 70. letech byl v Řeznu žákem Josepha Ratzingera; zaměřuje se na studium východních křesťanských církví. V roce 2005 označil poválečné vysídlení sudetských Němců za bezpráví, zároveň ale uvedl, že bylo v zájmu míru v Evropě.

Angelo SCOLA (71; Itálie) - arcibiskup milánský od června 2011; předtím patriarcha benátský (2002-2011), rektor Papežské lateránské univerzity v Římě (1995-2002) a předseda Papežského institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny (1995-2002). Kardinálem je října 2003. V roce 2004 založil v Benátkách vzdělávací institut Studium Generale Marcianum, v jehož čele stál do roku 2011, a nadaci Oasis, jež se snaží podporovat porozumění mezi křesťany a muslimy.

Luis Antonio TAGLE (55; Filipíny) - manilský arcibiskup (od října 2011); předtím byl biskupem z Imu (2001-2011). Kardinálem je od loňského listopadu. Pro své charisma bývá srovnáván s papežem Janem Pavlem II.; bude-li zvolen, stane se nejmladším papežem od roku 1846, kdy byl Pius IX. zvolen v 54 letech.

Peter Kodwo Appiah TURKSON (64; Ghana) - předseda Papežské rady pro spravedlnost a mír od října 2009, předtím byl od roku 1992 arcibiskupem ghanské Střední oblasti (Cape Coast). Od října 2003 je kardinálem (první Ghaňan). Na nedávném vatikánském synodu promítl video kritizující muslimy. V roce 2011 vypracoval návrh na reformu mezinárodního finančního systému. Bude-li zvolen, stane se prvním papežem tmavé pleti.

Související

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

Více souvisejících

Vatikán papež volby

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

21. července 2026 17:01

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

21. července 2026 15:52

21. července 2026 14:40

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

21. července 2026 13:22

Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život

Na pláži v chorvatské Bašce na ostrově Krk došlo v ranních hodinách k vážnému zranění ženy, kterou během silné bouřky zasáhl blesk v momentě, kdy nesla slunečník.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy