Vatikán - Mezi médii často zmiňovanými kardinály, z nichž by mohl vzejít příští papež, je řada kandidátů z různých zemí. Je tak velká pravděpodobnost, že novou hlavou katolíků nebude Ital.
Stalo by se tak teprve počtvrté za 500 let, kdy byli papežem Holanďan, Polák a Němec. Ještě nikdy v historii ale nebyl papežem rodák z jiné než evropské země a nikdy nebyl tmavé pleti.
Vizitky kardinálů, kteří jsou často zmiňováni v médiích jako možní nástupci papeže Benedikta XVI.:
Francis ARINZE (80; Nigérie) - emeritní prefekt Kongregace pro svátosti a liturgie od roku 2008, předtím její prefekt od října 2002 (de facto ministr vatikánské vlády); stál v čele Papežské rady pro dialog mezi církvemi (1985-2002). Kardinálem je od května 1985. V srpnu 1965 byl vysvěcen jako nejmladší římskokatolický biskup na světě. Stal by se prvním papežem tmavé pleti; patří k Ibům, kteří žijí na jihovýchodě Nigérie.
Joao BRAZ DE AVIZ (65; Brazílie) - prefekt Kongregace pro řeholníky a náboženské instituce (od ledna 2011), předtím byl arcibiskupem brazilské metropole (2004-2011). Kardinálem je od loňského února.
Jorge BERGOGLIO (76; Argentina) - arcibiskup Buenos Aires (od 28. února 1998); kardinálem je od února 2001; v letech 2005 až 2011 byl předsedou Argentinské biskupské konference; původně vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu, než vstoupil do jezuitského řádu; stal by se tak prvním papežem jezuitou.
Timothy DOLAN (63; USA) - newyorský arcibiskup (od února 2009; nejvyšší církevní post v USA) a předseda Konference amerických biskupů (od listopadu 2010); jako arcibiskup v Milwaukee (2002-2009) arcidiecézi zachránil před bankrotem; byl též rektorem Papežské severoamerické koleje v Římě (1994-2001). Kardinálem se stal loni v únoru. Časopisem Time byl zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí světa za rok 2012.
Péter ERDÖ (60; Maďarsko) - arcibiskup ostřihomsko-budapešťský a maďarský primas (od prosince 2002), prezident Maďarské katolické biskupské konference (od 2005) a prezident Rady evropských biskupských konferencí (od 2006); od roku 1988 vyučuje na Katolické univerzitě Pétera Pázmánye v Budapeši, kde působil jako děkan (1996-98) a rektor (1998-2003), nyní je jejím velkým kancléřem. Kardinálem je od října 2003.
Marc OUELLET (68; Kanada) - prefekt Kongregace pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku (obojí od června 2010); předtím byl sedm a půl roku arcibiskupem Québeku. Kdysi prý prohlásil, že stát se papežem by pro něj byla "noční můra". Kardinálem je od října 2003. V roce 2007 zveřejnila média jeho dopis, v němž se omluvil za chyby církve v minulosti (jmenoval například antisemitismus, sexuální zneužívání, lhostejnost vůči domorodcům či diskriminaci žen a homosexuálů).
Gianfranco RAVASI (70; Itálie) - předseda Papežské rady pro kulturu a předseda Papežské komise pro sakrální archeologii (obé od září 2007); působil jako prefekt Ambroziánské knihovny v Miláně (1989-2007) a předseda Papežské komise pro kulturní dědictví církve (2007-2012). Kardinálem je od listopadu 2010. Jeho koníčkem je archeologie; napsal asi 50 publikací z biblistiky a exegeze. Bloguje na internetu a používá twitter.
Óscar Andrés RODRÍGUEZ (70; Honduras) - arcibiskup z Tegucigalpy (od ledna 1993), prezident organizace Caritas Internationalis (od června 2007) a předseda Honduraské biskupské konference (od roku 1996). Kardinálem je od února 2001. Byl též předsedou Latinskoamerické biskupské konference (CELAM; 1995-1999). Je členem řádu salesiánů, má pilotní licenci.
Leonardo SANDRI (69; Argentina) - prefekt Kongregace pro východní církve (od července 2007), předtím byl od září 2000 náměstkem vatikánského státního sekretáře (de facto vicepremiér) pro veřejné záležitosti; působil jako apoštolský nuncius Vatikánu v Mexiku (březen-září 2000) a Venezuele (červenec 1997- únor 2000). Kardinálem je od listopadu 2007.
Odilo Pedro SCHERER (63; Brazílie) - arcibiskup Sao Paula od března 2007 (největší diecéze v jižní Americe); dříve generální sekretář Brazilské biskupské konference (2003-2007) a konzultor Kongregace pro biskupy (1994-2001); kardinál od listopadu 2007.
Christoph SCHÖNBORN (68; Rakousko) - vídeňský arcibiskup od září 1995 (vystřídal Hanse Groera, jenž rezignoval kvůli obvinění ze zneužívání chovanců v 70. letech). Narodil se na zámku Skalka u Vlastislavi na Litoměřicku; v 70. letech byl v Řeznu žákem Josepha Ratzingera; zaměřuje se na studium východních křesťanských církví. V roce 2005 označil poválečné vysídlení sudetských Němců za bezpráví, zároveň ale uvedl, že bylo v zájmu míru v Evropě.
Angelo SCOLA (71; Itálie) - arcibiskup milánský od června 2011; předtím patriarcha benátský (2002-2011), rektor Papežské lateránské univerzity v Římě (1995-2002) a předseda Papežského institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny (1995-2002). Kardinálem je října 2003. V roce 2004 založil v Benátkách vzdělávací institut Studium Generale Marcianum, v jehož čele stál do roku 2011, a nadaci Oasis, jež se snaží podporovat porozumění mezi křesťany a muslimy.
Luis Antonio TAGLE (55; Filipíny) - manilský arcibiskup (od října 2011); předtím byl biskupem z Imu (2001-2011). Kardinálem je od loňského listopadu. Pro své charisma bývá srovnáván s papežem Janem Pavlem II.; bude-li zvolen, stane se nejmladším papežem od roku 1846, kdy byl Pius IX. zvolen v 54 letech.
Peter Kodwo Appiah TURKSON (64; Ghana) - předseda Papežské rady pro spravedlnost a mír od října 2009, předtím byl od roku 1992 arcibiskupem ghanské Střední oblasti (Cape Coast). Od října 2003 je kardinálem (první Ghaňan). Na nedávném vatikánském synodu promítl video kritizující muslimy. V roce 2011 vypracoval návrh na reformu mezinárodního finančního systému. Bude-li zvolen, stane se prvním papežem tmavé pleti.
Související
"Česko mám moc rád." Výborný prozradil, co mu řekl papež
Papež Lev XIV. se oficiálně ujal úřadu. Ve Vatikánu odsloužil inaugurační mši
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 1 hodinou
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 4 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 5 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 6 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 8 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 9 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 10 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 11 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák