Žhaví kandidáti na post papeže: Černoch, jezuita nebo český rodák?

Vatikán - Mezi médii často zmiňovanými kardinály, z nichž by mohl vzejít příští papež, je řada kandidátů z různých zemí. Je tak velká pravděpodobnost, že novou hlavou katolíků nebude Ital.

Stalo by se tak teprve počtvrté za 500 let, kdy byli papežem Holanďan, Polák a Němec. Ještě nikdy v historii ale nebyl papežem rodák z jiné než evropské země a nikdy nebyl tmavé pleti.

Vizitky kardinálů, kteří jsou často zmiňováni v médiích jako možní nástupci papeže Benedikta XVI.:

Francis ARINZE (80; Nigérie) - emeritní prefekt Kongregace pro svátosti a liturgie od roku 2008, předtím její prefekt od října 2002 (de facto ministr vatikánské vlády); stál v čele Papežské rady pro dialog mezi církvemi (1985-2002). Kardinálem je od května 1985. V srpnu 1965 byl vysvěcen jako nejmladší římskokatolický biskup na světě. Stal by se prvním papežem tmavé pleti; patří k Ibům, kteří žijí na jihovýchodě Nigérie.

Joao BRAZ DE AVIZ (65; Brazílie) - prefekt Kongregace pro řeholníky a náboženské instituce (od ledna 2011), předtím byl arcibiskupem brazilské metropole (2004-2011). Kardinálem je od loňského února.

Jorge BERGOGLIO (76; Argentina) - arcibiskup Buenos Aires (od 28. února 1998); kardinálem je od února 2001; v letech 2005 až 2011 byl předsedou Argentinské biskupské konference; původně vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu, než vstoupil do jezuitského řádu; stal by se tak prvním papežem jezuitou.

Timothy DOLAN (63; USA) - newyorský arcibiskup (od února 2009; nejvyšší církevní post v USA) a předseda Konference amerických biskupů (od listopadu 2010); jako arcibiskup v Milwaukee (2002-2009) arcidiecézi zachránil před bankrotem; byl též rektorem Papežské severoamerické koleje v Římě (1994-2001). Kardinálem se stal loni v únoru. Časopisem Time byl zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí světa za rok 2012.

Péter ERDÖ (60; Maďarsko) - arcibiskup ostřihomsko-budapešťský a maďarský primas (od prosince 2002), prezident Maďarské katolické biskupské konference (od 2005) a prezident Rady evropských biskupských konferencí (od 2006); od roku 1988 vyučuje na Katolické univerzitě Pétera Pázmánye v Budapeši, kde působil jako děkan (1996-98) a rektor (1998-2003), nyní je jejím velkým kancléřem. Kardinálem je od října 2003.

Marc OUELLET (68; Kanada) - prefekt Kongregace pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku (obojí od června 2010); předtím byl sedm a půl roku arcibiskupem Québeku. Kdysi prý prohlásil, že stát se papežem by pro něj byla "noční můra". Kardinálem je od října 2003. V roce 2007 zveřejnila média jeho dopis, v němž se omluvil za chyby církve v minulosti (jmenoval například antisemitismus, sexuální zneužívání, lhostejnost vůči domorodcům či diskriminaci žen a homosexuálů).

Gianfranco RAVASI (70; Itálie) - předseda Papežské rady pro kulturu a předseda Papežské komise pro sakrální archeologii (obé od září 2007); působil jako prefekt Ambroziánské knihovny v Miláně (1989-2007) a předseda Papežské komise pro kulturní dědictví církve (2007-2012). Kardinálem je od listopadu 2010. Jeho koníčkem je archeologie; napsal asi 50 publikací z biblistiky a exegeze. Bloguje na internetu a používá twitter.

Óscar Andrés RODRÍGUEZ (70; Honduras) - arcibiskup z Tegucigalpy (od ledna 1993), prezident organizace Caritas Internationalis (od června 2007) a předseda Honduraské biskupské konference (od roku 1996). Kardinálem je od února 2001. Byl též předsedou Latinskoamerické biskupské konference (CELAM; 1995-1999). Je členem řádu salesiánů, má pilotní licenci.

Leonardo SANDRI (69; Argentina) - prefekt Kongregace pro východní církve (od července 2007), předtím byl od září 2000 náměstkem vatikánského státního sekretáře (de facto vicepremiér) pro veřejné záležitosti; působil jako apoštolský nuncius Vatikánu v Mexiku (březen-září 2000) a Venezuele (červenec 1997- únor 2000). Kardinálem je od listopadu 2007.

Odilo Pedro SCHERER (63; Brazílie) - arcibiskup Sao Paula od března 2007 (největší diecéze v jižní Americe); dříve generální sekretář Brazilské biskupské konference (2003-2007) a konzultor Kongregace pro biskupy (1994-2001); kardinál od listopadu 2007.

Christoph SCHÖNBORN (68; Rakousko) - vídeňský arcibiskup od září 1995 (vystřídal Hanse Groera, jenž rezignoval kvůli obvinění ze zneužívání chovanců v 70. letech). Narodil se na zámku Skalka u Vlastislavi na Litoměřicku; v 70. letech byl v Řeznu žákem Josepha Ratzingera; zaměřuje se na studium východních křesťanských církví. V roce 2005 označil poválečné vysídlení sudetských Němců za bezpráví, zároveň ale uvedl, že bylo v zájmu míru v Evropě.

Angelo SCOLA (71; Itálie) - arcibiskup milánský od června 2011; předtím patriarcha benátský (2002-2011), rektor Papežské lateránské univerzity v Římě (1995-2002) a předseda Papežského institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny (1995-2002). Kardinálem je října 2003. V roce 2004 založil v Benátkách vzdělávací institut Studium Generale Marcianum, v jehož čele stál do roku 2011, a nadaci Oasis, jež se snaží podporovat porozumění mezi křesťany a muslimy.

Luis Antonio TAGLE (55; Filipíny) - manilský arcibiskup (od října 2011); předtím byl biskupem z Imu (2001-2011). Kardinálem je od loňského listopadu. Pro své charisma bývá srovnáván s papežem Janem Pavlem II.; bude-li zvolen, stane se nejmladším papežem od roku 1846, kdy byl Pius IX. zvolen v 54 letech.

Peter Kodwo Appiah TURKSON (64; Ghana) - předseda Papežské rady pro spravedlnost a mír od října 2009, předtím byl od roku 1992 arcibiskupem ghanské Střední oblasti (Cape Coast). Od října 2003 je kardinálem (první Ghaňan). Na nedávném vatikánském synodu promítl video kritizující muslimy. V roce 2011 vypracoval návrh na reformu mezinárodního finančního systému. Bude-li zvolen, stane se prvním papežem tmavé pleti.

Související

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

Více souvisejících

Vatikán papež volby

Aktuálně se děje

před 1 minutou

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

před 40 minutami

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí přinese do Česka další bouřky

Meteorologové předpovídají pro nadcházející dny proměnlivý charakter počasí, který odstartuje středečními bouřkami a vyvrcholí výrazným oteplením během víkendu. Zatímco polovina týdne přinese srážky a lokální ochlazení, neděle by měla nabídnout téměř letní teploty dosahující až k 28 °C.

Aktualizováno před 11 hodinami

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

včera

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

včera

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy