Žhaví kandidáti na post papeže: Černoch, jezuita nebo český rodák?

Vatikán - Mezi médii často zmiňovanými kardinály, z nichž by mohl vzejít příští papež, je řada kandidátů z různých zemí. Je tak velká pravděpodobnost, že novou hlavou katolíků nebude Ital.

Stalo by se tak teprve počtvrté za 500 let, kdy byli papežem Holanďan, Polák a Němec. Ještě nikdy v historii ale nebyl papežem rodák z jiné než evropské země a nikdy nebyl tmavé pleti.

Vizitky kardinálů, kteří jsou často zmiňováni v médiích jako možní nástupci papeže Benedikta XVI.:

Francis ARINZE (80; Nigérie) - emeritní prefekt Kongregace pro svátosti a liturgie od roku 2008, předtím její prefekt od října 2002 (de facto ministr vatikánské vlády); stál v čele Papežské rady pro dialog mezi církvemi (1985-2002). Kardinálem je od května 1985. V srpnu 1965 byl vysvěcen jako nejmladší římskokatolický biskup na světě. Stal by se prvním papežem tmavé pleti; patří k Ibům, kteří žijí na jihovýchodě Nigérie.

Joao BRAZ DE AVIZ (65; Brazílie) - prefekt Kongregace pro řeholníky a náboženské instituce (od ledna 2011), předtím byl arcibiskupem brazilské metropole (2004-2011). Kardinálem je od loňského února.

Jorge BERGOGLIO (76; Argentina) - arcibiskup Buenos Aires (od 28. února 1998); kardinálem je od února 2001; v letech 2005 až 2011 byl předsedou Argentinské biskupské konference; původně vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu, než vstoupil do jezuitského řádu; stal by se tak prvním papežem jezuitou.

Timothy DOLAN (63; USA) - newyorský arcibiskup (od února 2009; nejvyšší církevní post v USA) a předseda Konference amerických biskupů (od listopadu 2010); jako arcibiskup v Milwaukee (2002-2009) arcidiecézi zachránil před bankrotem; byl též rektorem Papežské severoamerické koleje v Římě (1994-2001). Kardinálem se stal loni v únoru. Časopisem Time byl zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí světa za rok 2012.

Péter ERDÖ (60; Maďarsko) - arcibiskup ostřihomsko-budapešťský a maďarský primas (od prosince 2002), prezident Maďarské katolické biskupské konference (od 2005) a prezident Rady evropských biskupských konferencí (od 2006); od roku 1988 vyučuje na Katolické univerzitě Pétera Pázmánye v Budapeši, kde působil jako děkan (1996-98) a rektor (1998-2003), nyní je jejím velkým kancléřem. Kardinálem je od října 2003.

Marc OUELLET (68; Kanada) - prefekt Kongregace pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku (obojí od června 2010); předtím byl sedm a půl roku arcibiskupem Québeku. Kdysi prý prohlásil, že stát se papežem by pro něj byla "noční můra". Kardinálem je od října 2003. V roce 2007 zveřejnila média jeho dopis, v němž se omluvil za chyby církve v minulosti (jmenoval například antisemitismus, sexuální zneužívání, lhostejnost vůči domorodcům či diskriminaci žen a homosexuálů).

Gianfranco RAVASI (70; Itálie) - předseda Papežské rady pro kulturu a předseda Papežské komise pro sakrální archeologii (obé od září 2007); působil jako prefekt Ambroziánské knihovny v Miláně (1989-2007) a předseda Papežské komise pro kulturní dědictví církve (2007-2012). Kardinálem je od listopadu 2010. Jeho koníčkem je archeologie; napsal asi 50 publikací z biblistiky a exegeze. Bloguje na internetu a používá twitter.

Óscar Andrés RODRÍGUEZ (70; Honduras) - arcibiskup z Tegucigalpy (od ledna 1993), prezident organizace Caritas Internationalis (od června 2007) a předseda Honduraské biskupské konference (od roku 1996). Kardinálem je od února 2001. Byl též předsedou Latinskoamerické biskupské konference (CELAM; 1995-1999). Je členem řádu salesiánů, má pilotní licenci.

Leonardo SANDRI (69; Argentina) - prefekt Kongregace pro východní církve (od července 2007), předtím byl od září 2000 náměstkem vatikánského státního sekretáře (de facto vicepremiér) pro veřejné záležitosti; působil jako apoštolský nuncius Vatikánu v Mexiku (březen-září 2000) a Venezuele (červenec 1997- únor 2000). Kardinálem je od listopadu 2007.

Odilo Pedro SCHERER (63; Brazílie) - arcibiskup Sao Paula od března 2007 (největší diecéze v jižní Americe); dříve generální sekretář Brazilské biskupské konference (2003-2007) a konzultor Kongregace pro biskupy (1994-2001); kardinál od listopadu 2007.

Christoph SCHÖNBORN (68; Rakousko) - vídeňský arcibiskup od září 1995 (vystřídal Hanse Groera, jenž rezignoval kvůli obvinění ze zneužívání chovanců v 70. letech). Narodil se na zámku Skalka u Vlastislavi na Litoměřicku; v 70. letech byl v Řeznu žákem Josepha Ratzingera; zaměřuje se na studium východních křesťanských církví. V roce 2005 označil poválečné vysídlení sudetských Němců za bezpráví, zároveň ale uvedl, že bylo v zájmu míru v Evropě.

Angelo SCOLA (71; Itálie) - arcibiskup milánský od června 2011; předtím patriarcha benátský (2002-2011), rektor Papežské lateránské univerzity v Římě (1995-2002) a předseda Papežského institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny (1995-2002). Kardinálem je října 2003. V roce 2004 založil v Benátkách vzdělávací institut Studium Generale Marcianum, v jehož čele stál do roku 2011, a nadaci Oasis, jež se snaží podporovat porozumění mezi křesťany a muslimy.

Luis Antonio TAGLE (55; Filipíny) - manilský arcibiskup (od října 2011); předtím byl biskupem z Imu (2001-2011). Kardinálem je od loňského listopadu. Pro své charisma bývá srovnáván s papežem Janem Pavlem II.; bude-li zvolen, stane se nejmladším papežem od roku 1846, kdy byl Pius IX. zvolen v 54 letech.

Peter Kodwo Appiah TURKSON (64; Ghana) - předseda Papežské rady pro spravedlnost a mír od října 2009, předtím byl od roku 1992 arcibiskupem ghanské Střední oblasti (Cape Coast). Od října 2003 je kardinálem (první Ghaňan). Na nedávném vatikánském synodu promítl video kritizující muslimy. V roce 2011 vypracoval návrh na reformu mezinárodního finančního systému. Bude-li zvolen, stane se prvním papežem tmavé pleti.

Související

Petr Fiala

Fiala podepsal dohodu mezi Českou republikou a Vatikánem

Český premiér Petr Fiala a kardinál Pietro Parolin, státní sekretář Svatého stolce, podepsali ve čtvrtek na úřadě vlády dohodu mezi Českou republikou a Vatikánem. Česko tím završilo více než 20 let trvající vyjednávání a stalo se jednou z posledních evropských zemí, která takovou smlouvu se Svatým stolcem dosud neměla.

Více souvisejících

Vatikán papež Volby

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zastrašit západní spojence eskalací konfliktu, tvrdí bývalý velvyslanec USA při NATO Ivo Daalder. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy