Británie má z ostudy kabát, její diplomaté jsou za hlupáky. Co se stalo?

Komise ministerstva zahraničí tvrdí, že by se na úřadě měla klást daleko větší váha na znalost cizích řečí, čímž se zvýší kredit země v zahraničí. Například lidé usilující o vyšší pracovní pozici by měli plynně ovládat některý cizí jazyk, jinak místo nedostanou.

Britské ministerstvo zahraničí znovu otevírá svou jazykovou školu, která byla zavřena v roce 2007. Také hodlá do kurzů investovat více finančních prostředků. Škola by měla ročně vyškolit na tisíc zaměstnanců ministerstva. Britská diplomacie předpokládá, že polovina diplomatů bude hovořit čínsky a arabsky a asi 30% z nich bude hovořit španělsky nebo portugalsky.

Výše zmíněná komise také připomněla fakt, že starší velvyslanci vždy zdůraznovali důležitost znalosti místního jazyka, než do země vycestují. Komise dále kritizuje skutečnost, že pokud už se některý z diplomatů cizí řeč učí, jeho znalosti se omezují jen na politiku a management, což je špatné. Diplomat by podle komise měl být schopem hovořit na všechna témata.

Totální úpadek znalosti cizích jazyků v Británii se však zdaleka netýká jen diplomacie. Z výsledků loňských britských maturit vyplývá, že studium cizích jazyků je v Británii v hlubokém úpadku. Dramaticky poklesl počet studentů, kteří studují francouzštinu a němčinu. Například Univerzita v Leicesteru zrušila katedru germanistiky od r. 2013. A nejde jen o germanistiku: Univerzita v Bristolu přestala poskytovat poloviční studium francouzštiny, španělštiny a čínštiny (němčina byla zrušena už před čtyřmi lety).

Podle analýzy British Academy s názvem "Language Matters (Jazyky jsou důležité)" byla na britských univerzitách za posledních sedm let zlikvidována až třetina kateder, vyučujících jazyky. "V Británii nyní existují regiony," uzavírá zpráva, "kde se už na univerzitách cizím jazykům a kulturám vůbec nevyučuje."

Management škol na všech stupních, od základních škol až po postgraduální studium, likviduje studium jazyků jako lehký způsob jak snížit své výdaje. Vyučování jazyků je intenzivní, je zapotřebí malých tříd, a tak se jazykové katedry uzavírají. Univerzity přesunují peníze ze studia jazyků do "vysoce efektivních" oblastí, píšou blisty.cz.

Neznalost cizích jazyků se v Británii projevuje i na jiných místech. O'Neillová, předsedkyně British Academy, se zmínila o letišti na severovýchodě Anglie, odkud se létá do Španělska a do Norska. Letiště hledalo zaměstnance, který by byl schopen činit hlášení v těchto jazycích. "Neuměl to žádný absolvent školy v tomto regionu. Přitom je v tom regionu docela vysoká nezaměstnanost."

Francouzština je rodným jazykem více než 100 milionů lidí a druhým jazykem dalších asi 300 milionů lidí. Německy mluví 101 milionů lidí a Německo je pro Británii nejdůležitějším obchodním partnerem. Němčina je jazyk, který zaměstanavatelé od nových zaměstnanců požadují nejčastěji. Willy Brandt říkával: "Když vám já něco prodávám, mluvím vaším jazykem. Ale jestliže já něco kupuju, dann müssen Sie Deutsch sprechen." Jaký má neznalost němčiny dopad na britský export, je zjevné, uzavírají blisty.cz.