Sudetští Němci vyzdvihli Nečase. A vzkazují Zemanovi...

Dříve četná kritika Česka dnes v Augsburgu prakticky nezazněla, a to ani na adresu prezidenta Miloše Zemana za jeho nedávné odsuzující výroky vůči sudetským Němcům při návštěvě Rakouska. Jejich nejvyšší představitel Bernd Posselt ovšem kvůli nim ani nezmínil Zemanovo jméno.

Nečasovo omluvné vyjádření z Mnichova, které nicméně nešlo za rámec česko-německé deklarace z roku 1997, dnes celé citoval německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, který byl hostem zahájení dvoudenního sjezdu. "Tyto věty jsou historickými větami. Otevřely novou dimenzi česko-bavorských a česko-německých vztahů," uvedl Friedrich.

Podobně se vyjádřila bavorská ministryně práce Christine Haderthauerová, podle níž to byl "pozoruhodný projev" a "velký signál, na němž lze do budoucna stavět". Posselt pak citoval zdravici bavorského premiéra Horsta Seehofera, který Nečasovu únorovou návštěvu Mnichova označil za "bod zlomu" ve vztazích mezi oběma zeměmi. Sám Posselt Nečasovi za jeho slova v bavorském zemském sněmu poděkoval.

Dříve hlavní terč kritiky sudetských Němců - takzvané Benešovy dekrety - dnes krátce připomněla pouze Haderthauerová. "Tyto dekrety nepatří do Evropy a nikdy do ní patřit nebudou. Tyto dekrety blokují budoucnost," konstatovala zemská ministryně o prezidentských výnosech, na jejichž základě přišla německá menšina v Československu po druhé světové válce o občanství a majetek a následně byla podle mezinárodních dohod vysídlena.

Pozitivně naopak řečníci hodnotili výsledek prvních přímých prezidentských voleb v Česku, v nichž více než 40 procent hlasů pro neúspěšného kandidáta, ministra zahraničí Karla Schwarzenberga interpretovali jako příklon téměř poloviny Čechů ke kritickému pohledu na citlivou poválečnou minulost. Schwarzenberg totiž v kampani odsoudil tehdejší postup československého prezidenta Edvarda Beneše vůči německé menšině, za což ministra ostře kritizoval jeho protikandidát Zeman.

Nový český prezident, který se již v minulosti několikrát příkře vyjádřil o sudetských Němcích, v dubnu u příležitosti své návštěvy Rakouska zopakoval jeden ze svých kontroverzních názorů, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnějším postihem než trest smrti. Devadesát procent příslušníků německé menšiny v předválečném Československu také obvinil z kolaborace s nacisty.

Za své výroky sklidil Zeman vzápětí ostrou kritiku od předsedy sudetoněmecké organizace v Rakousku Gerharda Zeihsela. "Byl jsem dotazován, proč jsem nereagoval, když jistý český politik, jehož zde nechci jmenovat, u příležitosti státní návštěvy Rakouska mluvil o tom, že vyhnání bylo mnohem lepší než trest smrti," vrátil se dnes k této epizodě Posselt.

Svou zdrženlivost vysvětlil čekáním, jak na Zemanova slova zareagují sami Češi. "Udělalo na mě obrovský dojem, když se český premiér okamžitě ohradil a prohlásil, že taková vyjádření dokládají, že ten dotyčný ještě nedospěl do Evropy 21. století," uvedl Posselt.