Italská politička zdrbla italskou kuchyni. A to byl konec!

"O umění italských kuchařů nemám dobré mínění. V Itálii se bohužel už delší dobu nejí dobře. Snažíme se napodobovat to, co je v kurzu, co je francouzské a odchylujeme se od podstaty naší kuchyně," řekla politička týdeníku Panorama.

Restauratéry její slova urazila. Poukázali zejména na to, že náměstkyně má v popisu práce propagaci italské kultury, jejíž součástí je i gastronomie. Navíc se provdala do rodinu Buitoniů, kteří dříve vlastnili slavnou rodinnou firmu na výrobu omáček a těstovin.

"Vůbec jsem tomu nedokázal uvěřit, když jsem to vyjádření četl," napsal v otevřeném dopise premiéru Enriku Lettovi vlastník michelinské restaurace Le Calandre Raffaele Alajmo. "V jakém paralelním světě paní Borlettiová Buitoniová žije? V jakých restauracích jedla, že si dovoluje ohlásit totální kolaps italské kuchyně?," ptá se.

Vzhledem k letité rivalitě mezi Itálií a Francií mají odborníci náměstkyni za zlé hlavně to, že je nelichotivě srovnává právě s jejich francouzskými kolegy.

Italská kuchyně bývá v nejrůznějších žebříčcích řazena mezi nejlepší kuchyně světa, s francouzskou kuchyní často soupeří dokonce o první místo. Italské jídlo se neuvěřitelně rozšířilo po světě, ostatně i počet pizzerií v České republice je toho důkazem. Italská kuchyně zároveň patří k nejstarším na světě, protože původ řady pokrmů je možné vystopovat až k Etruskům, Řekům a Římanům. Vliv na ní měly arabská a židovská kuchyně, samozřejmě také francouzská a další.

K nejpoužívanějším surovinám pro přípravu zdejších pokrmů patří těstoviny, rýže, stovky druhů vynikajících sýrů, maso, ryby a mořské plody, sušená šunka prosciutto, rajčata, papriky, kukuřice, cukety, lilek, artyčoky, olivy a hojně používaný olivový olej, kapary, pomeranče, česnek, bazalka a jiné bylinky... Nechybí ani klobásy a salámy, slovo salám dokonce pochází z italského „salame" (solená uzenina, maso) – původně latinsky „salare" - solit. Nejznámějším salámem je mortadella. Široce rozšířené je pití vína a také kávy (samozřejmě italského espressa a z něj odvozených kávových nápojů). Vyhlášená je také pravá italská zmrzlina.

Italský oběd (pranzo) bývá vydatný a Italové mu věnují hodně času. Začíná obvykle předkrmem (antipasto), následuje první chod (primo), kterým bývá polévka, těstoviny nebo risotto, pokračuje se druhým chodem (secondo), kterým je masové nebo rybí jídlo a na závěr může ještě přijít dezert (dolci) nebo ovoce (frutta). Večeře už bývá méně vydatná a jí se podobně jako např. ve Španělsku později než ve střední Evropě.

(Zdroj: mundo.cz)