Další evropský monarcha plánuje abdikaci, lidé se bouří

Spekulace se objevily po nedávném příchodu nového krále v sousedním Nizozemsku. Dohady podle AFP posiluje to, že Albert II. začal chodit o holi a že jeho žena, královna Paola, veřejně prohlásila, že král se cítí unavený.

Podle průzkumu, jehož výsledky zveřejnila v minulých dnech místní média, si však brzký odchod Alberta II. přeje jen 17 procent Belgičanů. Albert vládne Belgii od roku 1993. Na trůn usedl v 59 letech po smrti svého bezdětného bratra Balduina a stal se tak co do věku nástupu na trůn nejstarším králem v historii Belgie.

Belgický král Albert II. vyvolal velkou pozornost například svou vánoční řečí, ve které se otevřeně postavil k problémům, trápícím celou Evropu i Belgii samotnou, píše server promonarchii.cz. Ve svém proslovu řekl, že v těžkých časech, ve kterých žijeme, bychom měli zůstat bdělí a nedat se oklamat populistickými argumenty. Populisté se podle krále snaží najít obětní beránky jako viníky krize, ať už cizince nebo spoluobčany...Takové smýšlení přetrvává v Belgii, stejně jako v mnoha jiných evropských státech a krize 30. let a populistické reakce na ni nesmí být zapomenuty.

Přestože král nemluvil konkrétně o politické scéně a nikoho z politiků přímo neobvinil z populismu, natož pak z fašismu, předseda vlámských separatistů Bart De Wever se jako příslovečná potrefená husa ozval, přijal označení za populisty jako mířené na sebe a svou stranu a nepřímo dokonce prohlásil, že ho král obvinil z fašismu.

Ve své kritice zpochybnil ústavní roli panovníka, označil jeho postoj za rozštěpování společnosti (od separatisty zní takové obvinění pozoruhodně) a neopomněl si kopnout také do králova otce Leopolda III. za to, že se za války sešel s Hitlerem (nezmínil však už, že král Leopold byl Němci držen po celou válku v domácím vězení a schůzku s Hitlerem si složitě vymohl jenom proto, aby se on něj (neúspěšně) pokusil získat garanci poválečné nezávislosti Belgie).