Důchody jsou Evropanům stále více nedostupnější

Berlín/Paříž - Populace v zemích Evropské unie stále více stárne a v mnoha zemích EU se do důchodu bude chodit později. Píše o tom ve svém středečním vydání Pražský deník.

Němcům se důchod vzdaluje systematicky, každý rok o jeden měsíc. V roce 2029 se odeberou do důchodu v 67 letech. Francouzi – projde-li plán stále méně oblíbeného prezidenta Sarkozyho – budou muset pracovat 40 let, pokud budou chtít pobírat plný důchod.

Ve Velké Británii uvažují o hranici odchodu do důchodu ve věku 68 let, a to do roku 2045.

Plány evropských vlád se zdají logické a reformy penzijních a zdravotních systému nezbytností. Podle Institutu stárnutí (Institute on Aging) bude do roku 2050 na zemi 6 milionů stoletých lidí. Přitom jako ulehčení chápe odchod do penze většina Evropanů starších padesáti let.

Nejvíce se do důchodu těší Dánové a Švýcaři (přes 80 procent), naopak nejméně vyhlížejí zasloužilý odpočinek Nizozemci (méně než 40 procent). V České republice, Rakousku, Itálii a Polsku se většina lidí do důchodu těší, průměrný věk čerstvých penzistů je kolem 57 let.

Související

důchody

Důchody se od příštího roku zvýší. Poroste i minimální mzda, zavede se jedna superdávka

Vláda dnes na základě příslušných statistických údajů schválila řádnou valorizaci důchodů pro příští rok. Od ledna 2025 se tedy zvýší všechny důchody, tedy nejen starobní, ale i invalidní a pozůstalostní. Průměrný starobní důchod se zvýší o 358 Kč a dosáhne tak hodnoty 21 080 Kč. Současně platí, že za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace.

Více souvisejících

důchody

Aktuálně se děje

včera

Německo, ilustrační foto

Německo nevyužilo šanci, kterou dostalo po válce. Zahazuje veškerý pokrok i demokracii

Němci nejen od Evropy dostali po skončení druhé světové války úplně všechno. Pomoc od Spojených států, francouzské odpuštění a obnovení mocenské pozice na mezinárodní scéně. Jedna z největších ekonomik světa ale nedokázala tuto jedinečnou šanci dobře zužitkovat a místo toho dnes čelí výrazné ekonomické krizi, a dokonce hrozícímu nástupu krajní pravice.

včera

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan: Izraelské útoky na Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek prohlásil, že izraelské útoky na libanonské hnutí Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet. V rozhovoru pro média v New Yorku vyjádřil naději, že nový americký prezident přispěje ke zlepšení vztahů mezi Ankarou a Washingtonem. Zdůraznil také, že případné zapojení Turecka do organizací BRICS a ASEAN není náhradou za jeho členství v NATO. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Její zavedení bude stát značné úsilí

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Pentagon

Pentagon chce Ukrajině dát zakázanou munici s bílým fosforem

Americké ministerstvo obrany doporučilo prezidentu Joeu Bidenovi, aby Ukrajině poskytl munici s bílým fosforem, avšak Bílý dům tuto myšlenku opakovaně odmítl. O této situaci informovala ve středu televize NBC News, která se odvolává na tři anonymní zdroje.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó vysvětlil, proč Maďarsko udržuje kontakt s Ruskem

Maďarsko usiluje o zachování vztahů s Ruskem založených na férovosti a vzájemném respektu a chce rozvíjet spolupráci v oblastech, na které se nevztahují sankce. Po schůzce s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem to v New Yorku uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. 

včera

Aktualizováno včera

Putin hrozí jaderným útokem zemím, které pomáhají Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu navrhl změny v ruské jaderné doktríně. Podle těchto změn by Moskva považovala za akt agrese i situaci, kdy by jaderná velmoc podpořila útok jiné země na Rusko. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy