Obama míří do Německa, nadšení se nekoná. Vypískají ho?

Berlín - V úterý přiletí na svou první oficiální návštěvu Berlína americký prezident Barack Obama. Krátce před 50. výročím slavného berlínského projevu jednoho ze svých předchůdců Johna F. Kennedyho se pokusí oživit nadšení pro USA jako před pěti lety, kdy ještě jako prezidentský kandidát svým vystoupením v centru Berlína elektrizoval davy.

Obama do Německa zamíří v úterý navečer ze summitu států skupiny G8 v severním Irsku v doprovodu manželky Michelle a obou dcer. Ve středu ho čekají jednání s německým protějškem Joachimem Gauckem a s kancléřkou Angelou Merkelovou. Vrcholem programu by měl být odpolední projev amerického prezidenta u jednoho ze symbolů Berlína, Braniborské brány.

Němečtí pozorovatelé však pochybují, že se mu nadcházející návštěvou podaří vzbudit takové nadšení jako to kdysi dokázali jeho předchůdci nebo v roce 2008 Obama samotný. Tehdy jeho výzvám u berlínského Sloupu vítězství, aby Evropa stála po boku Spojených států v úsilí dosáhnout stability v Afghánistánu, ukončit válku v Iráku a čelit globálním hrozbám, jako je změna klimatu a šíření jaderných zbraní, aplaudovalo 200.000 přihlížejících.

Tato scéna se ve středu u Braniborské brány jistě opakovat nebude - už jen proto, že Obamovu chystanému projevu o transatlantických vazbách a společných hodnotách bude přítomno jen asi 4000 pozvaných hostů. "V Německu panuje nespokojenost s tím, že Obama nebyl schopen zavřít (věznici) Guantánamo a obavy z jeho taktiky boje proti terorismu," tvrdí odborník na mezinárodní vztahy Henning Riecke.

Znepokojení v Německu vyvolalo také nedávné odhalení amerického protiteroristického programu Prism, sledujícího internetovou a telefonickou komunikaci po celém světě, kvůli němuž některá německá média překřtila USA na "United Stasi of America".

Na Obamu se zlobí téměř celá EU, píše iDnes.cz. "Moje data patří mně, a to je základ evropského názoru na ochranu soukromí," uvedl Manfred Weber, německý vicekancléř Evropské lidové strany. "Je zcela nepřípustné, aby měly USA jiná pravidla pro své občany a jiná pravidla pro občany jiných států."

"Obama svým občanům řekl: nebojte se, nešmírujeme vás, ale cizince. Jenže to jsme my! Co je to za mezinárodní vztahy?" zlobí se Sophie in 't Veld, holandská členka z Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Kritizovala také Evropskou komisi za to, že se už dříve nezasadila za lepší ochranu dat evropských občanů v USA: "Zklamali jsme Evropany a měli bychom se stydět."

Podle zástupce zelených to není jen o ochraně dat, ale o demokracii jako takové: "Zákon nemůže být založen na masivním odposlechu lidí z celého světa," vyjádřil svoje znepokojení německý europoslanec Jan Philipp Albrecht. Zodpovídá za novou legislativu zajišťující ochranu soukromí v Evropě: "Rád bych se s USA shodl na standardech, ale bude to vyžadovat změny v legislativě i na druhé straně Atlantiku."

Britský zástupce konzervativní frakce Evropského parlamentu ovšem varuje před unáhlenými závěry: "Firmy osočené (z toho, že umožňují vládě přístup k datům uživatelů) zatím všechny tuto skutečnost popřely, ale my už ukazujeme prstem a hledáme viníky v USA i v Evropě."

Související

Více souvisejících

Barack Obama Německo

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy