Berlín - V úterý přiletí na svou první oficiální návštěvu Berlína americký prezident Barack Obama. Krátce před 50. výročím slavného berlínského projevu jednoho ze svých předchůdců Johna F. Kennedyho se pokusí oživit nadšení pro USA jako před pěti lety, kdy ještě jako prezidentský kandidát svým vystoupením v centru Berlína elektrizoval davy.
Obama do Německa zamíří v úterý navečer ze summitu států skupiny G8 v severním Irsku v doprovodu manželky Michelle a obou dcer. Ve středu ho čekají jednání s německým protějškem Joachimem Gauckem a s kancléřkou Angelou Merkelovou. Vrcholem programu by měl být odpolední projev amerického prezidenta u jednoho ze symbolů Berlína, Braniborské brány.
Němečtí pozorovatelé však pochybují, že se mu nadcházející návštěvou podaří vzbudit takové nadšení jako to kdysi dokázali jeho předchůdci nebo v roce 2008 Obama samotný. Tehdy jeho výzvám u berlínského Sloupu vítězství, aby Evropa stála po boku Spojených států v úsilí dosáhnout stability v Afghánistánu, ukončit válku v Iráku a čelit globálním hrozbám, jako je změna klimatu a šíření jaderných zbraní, aplaudovalo 200.000 přihlížejících.
Tato scéna se ve středu u Braniborské brány jistě opakovat nebude - už jen proto, že Obamovu chystanému projevu o transatlantických vazbách a společných hodnotách bude přítomno jen asi 4000 pozvaných hostů. "V Německu panuje nespokojenost s tím, že Obama nebyl schopen zavřít (věznici) Guantánamo a obavy z jeho taktiky boje proti terorismu," tvrdí odborník na mezinárodní vztahy Henning Riecke.
Znepokojení v Německu vyvolalo také nedávné odhalení amerického protiteroristického programu Prism, sledujícího internetovou a telefonickou komunikaci po celém světě, kvůli němuž některá německá média překřtila USA na "United Stasi of America".
Na Obamu se zlobí téměř celá EU, píše iDnes.cz. "Moje data patří mně, a to je základ evropského názoru na ochranu soukromí," uvedl Manfred Weber, německý vicekancléř Evropské lidové strany. "Je zcela nepřípustné, aby měly USA jiná pravidla pro své občany a jiná pravidla pro občany jiných států."
"Obama svým občanům řekl: nebojte se, nešmírujeme vás, ale cizince. Jenže to jsme my! Co je to za mezinárodní vztahy?" zlobí se Sophie in 't Veld, holandská členka z Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Kritizovala také Evropskou komisi za to, že se už dříve nezasadila za lepší ochranu dat evropských občanů v USA: "Zklamali jsme Evropany a měli bychom se stydět."
Podle zástupce zelených to není jen o ochraně dat, ale o demokracii jako takové: "Zákon nemůže být založen na masivním odposlechu lidí z celého světa," vyjádřil svoje znepokojení německý europoslanec Jan Philipp Albrecht. Zodpovídá za novou legislativu zajišťující ochranu soukromí v Evropě: "Rád bych se s USA shodl na standardech, ale bude to vyžadovat změny v legislativě i na druhé straně Atlantiku."
Britský zástupce konzervativní frakce Evropského parlamentu ovšem varuje před unáhlenými závěry: "Firmy osočené (z toho, že umožňují vládě přístup k datům uživatelů) zatím všechny tuto skutečnost popřely, ale my už ukazujeme prstem a hledáme viníky v USA i v Evropě."
Související
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
Bude dobrá a lepší než Obamova, řekl Trump o případné dohodě s Íránem
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák