Gagarin jde do kin. V Rusech budí hrdost i posměch

Moskva - Raketové motory začínají chrlit plameny a dým, zatímco Jurij Gagarin v oranžové kombinéze s úsměvem říká své slavné "Jedem!". Scéna z roku 1961 se vrací na plátna ruských kin v prvním životopisném filmu o prvním člověku ve vesmíru, natočeném za státní peníze ve vlasteneckém duchu. Tržby za prvních deset dnů promítání však podle agentury AFP nekryjí ani desetinu výrobních nákladů.

Zdroj: YouTube

Snímek "Gagarin, první člověk ve vesmíru" pojednává o dětství a mládí budoucí legendy přes výcvik v Hvězdném městečku až k letu do historie a okolo Země v trvání 108 minut. Končí ale návratem na Zemi a vyhýbá se všem zmínkám o dalším kosmonautově životě. Zejména pomíjí Gagarinovu smrt v troskách cvičné stíhačky MiG za dodnes neobjasněných okolností; zřejmě šlo o banální chybu pilotáže.Jakkoli se kosmonautova obří socha z titanu stále leskne na moskevské Leninově třídě jako ztělesnění posvátného idolu vypěstovaného sovětskou propagandou, Gagarin se až dosud nestal filmovým hrdinou. Až teď, kdy při pátrání po hrdinech pro postsovětské Rusko úřady povzbuzují natáčení nových vlasteneckých snímků.Kritika film přijala chladně. Filmaři prý vykreslili obrázek příliš dokonalého hrdiny, než aby mohl být věrohodný. Hlavně se nezdá, že Gagarin je zobrazen jako dokonalý manžel, který buď kupuje kytici pro ženu, anebo dceři mění plenky. Režisér Pavel Parchomenko podle televize Dožď "natočil retro snímek jako podle článku z Pravdy", novin sovětských komunistů. Ani archivní záběry skutečného Gagarina - pyšného na úspěch - na konci filmu příliš neladí s portrétem ukázkového hrdiny.Vdova a obě dcery - starší Jelenu jmenoval Putin v roce 2001 na 40. výročí letu ředitelkou muzea Kremlu - natočení tohoto snímku podpořily. Dříve bránily plánům na hudební komedii a autory jednoho akčního filmu přiměly vystříhat všechny zmínky o hvězdném hrdinovi."Gagarinova rodina byla zprvu podezíravá," připustil producent Oleg Kapanec během promítání snímku v Moskvě. Nakonec však souhlasu dosáhl.Film oživující slávu kosmonautiky vřele uvítali šéfové ruské kosmické agentury Roskosmos, jejíž pověst naposledy pošramotila série neúspěchů. "Nádhera. Dokážeme dělat nejen rakety, ale i filmy," rozplýval se Alexej Krasnov, který má v Roskosmosu na starosti pilotované lety.A jak to bylo s letem rakety Vostok 1?Dne 12. dubna vstávali kosmonauti v 5 hodin, 30 minut moskevského času. Snídani z tub dostali v montážní budově, po ní následovala krátká zdravotní prohlídka. Deset minut před sedmou přijeli Gagarin a Titov, oba ve skafandrech, na startovní plošinu. Dvě hodiny před startem, v 7 hodin 10 minut, už byl Gagarin usazen na svém místě v lodi a navázal spojení s řídícím centrem. Používal přidělený volací znak Kedr (Кедр, limba nebo cedr), řídící středisko bylo Zarja (Заря, svítání či záře). Po prověření spojení a přístrojů, které trvalo 20 minut, Gagarin už jen čekal na start. Při udržování kontaktu s kosmonautem se střídali Kamanin, Koroljov a Popovič, pro ukrácení čekání mu pouštěli do sluchátek písničky.

Dne 12. dubna 1961 v 9 hodin 7 minut moskevského času (6 hodin a 7 minut světového času) odstartoval Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. V době startu mu bylo 27 let.

„ Поехали! – Jedeme! ", prohlásil Gagarin při zážehu motorů.Asi minutu po startu dosáhlo přetížení 3–4 G, poté se postupně snižovalo. Gagarin je snášel dobře, pouze puls mu vzrostl z klidných 64 na 150 úderů za minutu. Motor 2. stupně rakety (blok A) se vypnul později, než bylo plánováno; Vostok 1 proto nabral vyšší rychlost a místo plánovaného letu ve výšce 180–230 km nad povrchem Země se dostal na dráhu s parametry 181–327 km. Po 8 minutách 36 vteřinách letu dohořel motor 3. stupně, v 11. minutě se oddělil 3. stupeň rakety, ve 14. minutě Gagarin pocítil stav beztíže. Loď letěla automaticky, kosmonaut v průběhu letu udržoval spojení s řídícím střediskem, zapisoval svá pozorování a pocity (celou dobu letu se cítil výborně), když mu uplavala tužka, diktoval na záznam. V 57. minutě loď dosáhla maximální výšky 327 km. Gagarin trochu pojedl, napil se a začal se chystat na návrat.

Sestup byl komplikovaný, v 10.25 motor Vostoku zbrzdil loď, nepracoval však plánovanou dobu a řídící systém lodi proto neoddělil přístrojový úsek od kabiny. Loď navíc začala rotovat, což Gagarin oznámil na Zem, nikdo mu však nemohl pomoci ani radou. Po 10 minutách automatika přístrojový úsek konečně odstřelila, loď se stočila potřebným směrem a rotace ustala. Pak sestup probíhal normálně, teplota ochranného štítu dosáhla 2000 °C a přetížení 10 G. Ve výšce 7 km se odstřelil poklop průlezu, pilot byl katapultován a přistál na padáku vedle kabiny. V důsledku výše zmíněných odchylek v práci motorů loď nedoletěla do plánované přistávací oblasti jižně od Kujbyševa, ale přistála u vesnice Smelovka ležící nedaleko města Engels v Saratovské oblasti. Protože místo přistání leží na západ od kosmodromu Bajkonur, kde Vostok 1 vzlétl do vesmíru, neuskutečnil Gagarin kompletní oblet Země. Jeho kosmický let trval 108 minut, a byl to nejen první, ale (ještě ke konci roku 2011) i nejkratší orbitální kosmický let.

„ Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji! " řekl Gagarin po letu.

Související

Jurij Gagarin (vlevo) pozoruje vojenskou přehlídku v Egyptě v roce 1962.

Gagarin byl skromný a veselý chlapík. Jeho smrt se stala živnou půdou pro konspirátory

Sovětský letec Jurij Gagrin, od jehož narození uplyne 9. března 85 let, získal věčnou slávu v dubnu 1961, když se jako první člověk vypravil do vesmíru. Následujících sedm let strávil hlavně jako svého druhu maskot, mladý usměvavý kosmonaut navštívil mnoho zemí světa, kde propagoval sovětské úspěchy. Marné byly jeho sny o další cestě do kosmu, nakonec se ale mohl vrátit k létání, které se ovšem Gagarinovi stalo osudným. Zemřel v březnu 1968 v pouhých 34 letech při leteckém neštěstí.

Více souvisejících

Jurij Gagarin Rusko

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy