Německem otřásá odporný skandál. Teroristou jste ve vteřině i vy!

Podle německých médií je to další doklad o tom, že Berlín ví o sledovacích aktivitách USA v Německu v rámci kontroverzního projektu Prism mnohem víc a déle, než přiznává. Podle zjištění časopisu Focus je monitorovala už od 60. let minulého století Stasi, tajná policie komunistického východního Německa. Německá opozice volá kvůli těmto odhalením po rezignaci šéfů zahraniční i domácí rozvědky.

Tajný program NSA se podle Spiegelu nazývá XKeyscore a je údajně součástí systému Prism. Američané jím prý vybavili německou kontrarozvědku (BfV), aby "zdokonalili její schopnosti, které pomohou NSA ve společném boji proti terorismu", stojí v jednom z citovaných dokumentů. Zahraniční rozvědka BND měla kolegy z BfV zaučovat, jak s programem zacházet.

XKeyscore podle Spiegelu dokáže sledovat takzvaná metadata a pomocí nich například zpětně zjišťovat přístupová hesla sledovaných osob. Kromě toho je schopen po několik dní shromažďovat veškerá data o komunikaci, tedy i její obsah. Podle časopisu získávají USA pomocí tohoto systému velkou část z 500 milionů dat, která podle odhalení bývalého technika amerických tajných služeb Edwarda Snowdena NSA každý měsíc z Německa má.

Šéf BND Gerhard Schindler pak vyvrátil tvrzení, že by jeho úřad předával americké agentuře každý měsíc miliony dat o komunikaci Němců. V loňském roce BND prý poskytla Američanům pouze data týkající se dvou německých státních příslušníků.

Teroristou se ve vteřině stane nevinný člověk

Jaké nebezpečí v sobě skrývají tzv. metadata a jak děsivé následky mohou mít pro nevinného člověka popisuje server ceskapozice.cz. Jakmile totiž úřady na základě určitých informací usoudí, že jste podezřelí, ovlivní tyto informace interpretaci veškerých dalších dat. Ukazuje to případ francouzského počítačového programátora Davida Meryho. Ten se před několika lety dostal do problémů kvůli takzvanému abnormálnímu chování. Od té chvíle je na britském seznamu potenciálních teroristů.

Co přesně znamená abnormální chování? V případě Meryho špatnou ranní volbu oblečení. Za teplého červencového rána v roce 2005 vstoupil do londýnského metra v bundě. Kamerový systém okamžitě počítačového experta označil za podezřelého. A protože následně ihned nenastoupil do vagónu, nýbrž nechal první soupravu odjet, spustil systém CCTV (Closed Circuit Television) alarm. Od té chvíle se Mery stal centrem pozornosti, byl zatčen a prohledán. Když u něho policisté neobjevili nic, co by naznačovalo, že je součástí teroristického spiknutí, rozhodli se navštívit a prohledat jeho byt.

V tušení, že lapili nebezpečného zločince, je utvrdil nález podezřelého nákresu. Čmáranice na zmačkaném papíru policistům připomínala skicu plánu londýnského metra. „Byly to klikyháky, které jsem si jen tak kreslil během telefonování. Kdokoli v nich mohl vidět, co chtěl," tvrdí Mery. Navzdory tomu jsou informace o něm dodnes ukládány do speciální složky týkající se lidí podezřelých z přípravy teroristického útoku. Ze seznamu nebyl vymazán ani po osmi letech. „Přestože jsem nikdy nebyl z ničeho obviněn, nesmím například vycestovat do USA, nikdy bych nedostal vízum," stěžuje si Mery.

Nutno podotknout, že ve chvíli, kdy si britská policie lámala hlavu nad pochybnými uměleckými schopnostmi zimomřivého Francouze, bylo v centru Londýna spácháno několik bombových útoků, které si vyžádaly více než 50 obětí a na 700 zraněných. Později se ukázalo, že existují obsáhlá videa ukazující přípravu čtyř sebevražedných atentátníků na útok. Navzdory tomu v síti skončil Mery.