Autor ruského zákona proti gayům opět udeřil, na paškál si vzal bezdomovce

Milonov, který zastupuje na petrohradské radnici hlavní kremelskou stranu Jednotné Rusko, chce bezdomovce umístit do táborů v bývalých kolchozech, tedy sovětských zemědělských družstvech, z nichž mnohá po pádu komunismu zkrachovala a pustnou. Teze zákona chce v září Milonov probrat se zdravotníky, sociology a právníky.

V kolchozech by podle Milonovova projektu měly být zbudovány přístřešky, v nichž by bezdomovci žili pod trvalou kontrolou expertů ministerstva zdravotnictví. Vyřešil by se tak problém přenosu nakažlivých nemocí, stát by v centrech soustředění bezdomovcům zajistil práci. Milonov upřesnil, že v kolchozech by měli být bezdomovci umístěni i v případě, že internaci odmítnou.

Podle neoficiálních údajů ruského tisku žije v zemi kolem čtyř milionů bezdomovců. Soudy ročně řeší tisíce případů nuceného vystěhování lidí, kteří neoprávněně obývají opuštěné budovy. Počet míst v útulcích, které spravují církevní a dobročinné organizace, potřebám ani zdaleka nestačí.

Ministerstvo zdravotnictví Milonovův plán označilo za "zajímavý".

Bezdomovci v Česku

Bezdomovci jsou problémem hlavně velkých měst, je to problém chudoby uvnitř bohatství. Mezi objektivní, nebo strukturální příčiny bezdomovectví řadíme nezaměstnanost, nebo nezaměstnatelnost, nekonkurenceschopnost na trhu práce, absence finančně dostupného bydlení. Subjektivními, vnitřními příčinami mohou být např. domácí násilí, psychiatrická diagnóza (často alkoholismus, toxikomanie, maniodepresivita, schizofrenie), nebo porucha chování (emoční labilita). Často jsou tyto dvě skupiny příčin propojené a v důsledku bezdomovectví se k nim přidávají další příčiny, které bezdomovcům brání se vrátit k obyčejnému životu.

V České republice žije skoro 11 500 lidí bez domova, kteří stojí o pomoc a vyhledávají ji. Vyplývá to z výsledků sčítání bezdomovců provedeného Českým statistickým úřadem ve spolupráci s organizacemi, které lidem v nouzi pomáhají, informují Novinky.cz.

Organizacím, které osobám v tísni pomáhají, každoročně přibývá klientů. "Nárůst je mírný a stabilní celých dvacet let. Není sice výrazný, ale počet se zvyšuje pořád," řekl ústřední ředitel organizace Naděje Ilja Hradecký.

Zatímco počet potřebných roste, dotace klesají. Podle Hradeckého byl loni propad "v řádu desítek milionů", letos prý bude situace ještě dramatičtější. Poskytovatelé vyjednávají s ministerstvem o přidání peněz na sociální služby. "Pokud jsou služby podfinancovány, je to na úkor kvality. Zhoršuje to podmínky pro sociální začleňování lidí bez domova," uvedl šéf Naděje.