Objeven hrob Alexandra Velikého? Řekové šílí, odborníci váhají

Vedoucí archeoložka regionu Makedonie Aikaterini Peristeriová dnes v řeckém rozhlase varovala před šířením neověřených zpráv. "Není seriózní mluvit o Alexandrově hrobu. Ještě jsme vůbec nezačali kopat uvnitř hrobky. Nemůžeme tedy tvrdit vůbec nic," řekla.

Objev hrobky poblíž starověkého města Amfipolis asi 600 kilometrů severně od metropole považují odborníci za významný, ale zatím ho nespojují s žádnou konkrétní osobou. Fámy začali rozšiřovat amatérští archeologové, kteří hrobku připsali Alexandru Velikému. Experti mluví spíš o tom, že hrobka ze 4. století před naším letopočtem by mohla teoreticky patřit panovníkově manželce a synovi.

Syn makedonského krále Filipa II. a Olympiady byl v mládí vychovávan i řeckým filozofem Aristotelem. Roku 336 př. n. l., po smrti svého otce, se ve svých dvaceti letech stává makedonským králem. Bezprostředně poté si vynutil poslušnost kmenů žijících při hranicích Makedonie (mezi jinými Thráků a Illyrů). Následně zahájil politickou a vojenskou ofenzivu vůči svým jižním sousedům - řeckým městským státům.

Veden snahou o dobytí celé Asie (podle legendy Alexandrovi právě toto slibovala věštba, kterou měl naplnit rozetnutím slavného gordického uzlu) se svým řeckým vojskem pokračoval přes Persii vpádem do Indie v roce 327 př. n. l., nicméně v Pandžábu již jeho vojáci odmítli pokračovat v boji. Alexandr se poté odebral do Babylónu, který prohlásil svým hlavním městem. Roku 323 př. n. l. zde podlehl infekční nemoci.

Alexandr Veliký nestihl před svou smrtí dostatečně konsolidovat vnitřní situaci své ohromné říše (a to i přes své úsilí o uzavíraní sňatků mezi elitními řeckými vojáky a vysoce urozenými asijskými dívkami), říše se tedy následně rozpadla na celky spravované Alexandrovými diadochy.