S Romy do „vesnice pro lůzu“, nařídil Amsterdam

Starosta Amsterdamu Eberhard van der Laan tvrdí, že násilné vystěhování bylo drakonickým opatřením, ale trvá si na svém. Obtěžování a násilnické chování, kterého se rodina dopouštěla, mu nedaly jinou možnost. Místnímu tisku starosta řekl: „Tato rodina dělala problémy celé roky. Byla známá svým vandalismem, hlučností a agresivitou."

Osmičlenná romská rodina přirovnala svůj nový domov ke koncentračnímu táboru a osočila radnici z jasného rasismu. Francois Lonis, bývalý partner jedné z dcer Dimitrivovy rodiny, který ale stále s rodinou žije, zuří: „To, jak s námi zachází starosta, mi připomíná holocaust, kdy byli Romové diskriminováni. Starosta pořád mluví o nacistickém táboru Auschwitz a pak nás pošle sem. Dovnitř se nám ani nevejde televize."

„Vesnice pro lůzu", jak je místu přezdíváno, byla vystavěna na východním opuštěném předměstí v rámci plánu radnice, jak z přelidněného centra dostat antisociální živly.

S myšlenkou na tyto tábory za trest přišel v roce 2011 Geert Wilders, krajně pravicový politik známý svými kontroverzními výroky na adresu přistěhovalců a muslimů. „Dejte všechen odpad dohromady," řekl tehdy Wilders. Ani ten však nebyl ve svém nápadu moc originální. Už v 19. století existovaly podobné osady v Drenthu a Overijsselu.

Starosta van der Laan k celé zálržitosti dodal: „Takových vesnic bude příbývat a tímto způsobem se hodláme vypořádat s problémovými rodinami."

Toto nařízení se možná může zdát podivné, vždyť Nizozemí je známé svou tolerancí k prostituci, homosexuálům a lehkým drogám. Jenže to je pro Holanďany něco zcela jiného než nepřizpůsobivé komunity, které dlouhodobě obtěžují společnost.