Další potravinová hrozba z Polska, Česko v pohotovosti. Nakazíme se BSE?

Nebezpečnou moučku podle TVN "po mnoho měsíců" vyráběli a prodávali pracovníci firmy Hetman, jednoho z největších provozovatelů kafilérií v Polsku. Reportér vydávající se za chovatele si od pracovníka kafilérie koupil hned celou tunu moučky. Stačilo se jen odvolat na údajné kontakty s vedením firmy. A moučku mu dovezlo firemní auto.

"Provozovna fungovala tak, jako fungovala vždy. Žádnou moučku nevyrábíme, nemáme na to technické možnosti," hájil se majitel firmy Jacek Luciński. Ale zvídavost reportérů podle TVN vedla k odhalení nelegální výrobní linky, které si "nevšimli" veterinární inspektoři. Provozovna byla uzavřena a případ vyšetřuje prokuratura. Televize však připomněla podobné aféry z minulosti, které vyšuměly do ztracena, prý kvůli nedostatku důkazů či mizivé nebezpečnosti pro společnost.

Masokostní moučka, používaná farmáři jako přísada do krmiv, je sice nebezpečná pro zdraví zvířat i lidí, ale má tu přednost, že stojí jen polovinu oproti sóje. Legálně ji lze používat jako hnojivo či surovinu při výrobě krmiva pro psy a kočky. Zákaz používat ji při krmení zvířat určených k lidské spotřebě vyplynul z tzv. nemoci šílených krav, která si vyžádala nejméně 227 obětí na lidských životech, poznamenala TVN. Stejná televize v červnu odhalila jinou aféru v polském zemědělství, a sice vykrmování chovů antibiotiky, které mohou být škodlivé.

"V souvislosti s možnými problémy s masokostní moučkou v Polsku si od polské veterinární služby Státní veterinární správa vyžádá informace a garance, že případná dovážená masokostní moučka je v pořádku," řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Nemoc šílených krav, známá pod zkratkou BSE (bovinní spongiformní encefalopatie), je smrtelné onemocnění způsobující pomalý rozklad centrální nervové soustavy. Patří do širší skupiny onemocnění nazývaných zkratkou TSE, která postihují více zvířecích druhů, nejen hovězí dobytek, ale také ovce, kozy, domácí kočky, jeleny - a bohužel také člověka. U člověka se toto onemocnění nazývá Creutzfeldt-Jakobova nemoc, píše server viscojis.cz.

Kdy a kde „šílenství" začaloVše začalo v listopadu 1986, kdy se ve Velké Británii u hovězího dobytka objevilo nové neurologické onemocnění. O dva roky později zde bylo zaznamenáno přes dva tisíce případů a v roce 1990 se nákaza roznesla z britských ostrovů dále do Evropy. Počty nemocných krav vzrůstaly až do roku 1992, kdy bylo v Británii zjištěno 37 280 případů. V následujících letech se situace začala lepšit a v roce 2005 klesl počet případů na číslo 225. 

Na evropském kontinentu byly nemocí postiženy například Francie, Portugalsko, Španělsko a Švýcarsko. Ani České republice se nákaza nevyhnula a první česká šílená kráva byla zaznamenána v červnu roku 2001.

Jak se BSE přeneslo ze zvířat na lidi?Nákaza se pravděpodobně rozšířila prostřednictvím masokostní moučky z nakažených kusů dobytka. Závadná masokostní moučka přidávaná kravám do krmiva způsobila nákazu u dalších kusů zvířat. Nákaza se potom mohla přenést na lidi, kteří požili nervovou tkáň (mozeček) nakaženého zvířete. Příznaky onemocnění se projevují až za 10 let i později.

U lidí se BSE nazývá nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy nemociPrvní případy nemoci se objevily v devadesátých letech ve velké Británii, kde na tuto nemoc zemřelo kolem stovky lidí. Po podrobném vyšetřování se dospělo k závěru, že tito lidé zřejmě v mládí konzumovali jídlo, které obsahovalo nervovou tkáň nakažených krav, neboť ve Velké Británii je mozeček tradiční lahůdka.

Žádná účinná léčba neexistuje a vyhlídky na vyléčení jsou nulové. Zpočátku se nemoc projevuje depresemi nebo, a to méně často, schizofrenní psychózou. Později se dostavují poruchy rovnováhy, problémy s chůzí a mimovolné pohyby. Před smrtí nemocný oněmí a stává se celkově nepohyblivým. Smrt nastává po úplném vyčerpání organizmu.

Hrozí nám stále ještě riziko?Již v roce 1962, tedy dávno předtím, než se objevila hrozba nemoci šílených krav a jejího přenesení na člověka, byly v České republice zavedeny velmi přísné podmínky pro zpracování kafilerní suroviny (zbytky z jatek, mrtvá těla zvířat) na masokostní moučku. V roce 1991 byl v České republice vydán zákaz přidávat masokostní moučku z přežvýkavců přežvýkavcům (skotu, ovcím a kozám) a o rok později bylo zakázáno používat ke krmení skotu všechny masokostní moučky. Na jatkách je veškerý skot starší 30 měsíců vyšetřen na BSE (riziko šílenství hrozí starším zvířatům), a pokud je u něj BSE zjištěna, vyšetřují se také vrstevnice nemocného kusu a utrácejí se.

Zatím se zdá, že všechna dosud použitá opatření se v boji s BSE osvědčila, neboť od roku 2001, kdy se u nás na BSE začalo vyšetřovat, bylo zjištěno jen něco přes dvacet pozitivních případů.