Řež o Arktidu skutečností? Rusko do regionu poslalo 10 válečných lodí

Rusko podle šéfa Kremlu vyslalo do regionu deset válečných lodí v čele s jaderným křižníkem Petr Veliký. Cestu jim razí čtyři atomové ledoborce. "Naše jednotky základnu opustily v roce 1993, přestože jde o velmi významnou arktickou oblast," uvedl Putin.

Rusko projevuje stále větší zájem o rozsáhlé zásoby energetických zdrojů ukrytých pod dnem Severního ledového oceánu. Díky tajícím ledům se zároveň rýsuje možnost využívat v letním období severní navigaci jako alternativu nákladnější plavby v jižních mořích.

Ačkoliv globální oteplování není problém nový, v souvislosti s rychlostí oteplování a s klimatickými změnami posledních let se stává problémem aktuálnějším než kdy jindy. Změny, které oteplování přináší jsou značné. Oblasti, které byly donedávna pod ledovým příkrovem jsou nyní splavné, ledovce z velké míry již odtály a území, která bývala permafrostem roztála do takové podoby, že je možno v nich těžit suroviny. Arktida je prvním regionem, který dopad globálního oteplování reálně pociťuje, informuje server sekuritaci.cz.

Experti ale podle agentury Reuters nedávají ruským plánům velkou naději. Majitele plavebních společností odrazuje chabá infrastruktura na severu Ruska, bludné kry, nebezpečné úžiny, mělká moře a prudké větrné bouře v Severním ledovém oceánu.

Mezinárodní řež o Arktidu

Největší zájmy zúčastněných zemí (Rusko, USA, Kanada, Dánsko, Norsko, Finsko) jsou spojeny s ropou, zemním plynem a kovy. Ačkoliv každá ze zúčastněných zemích těží určité suroviny v tomto regionu, v souvislosti s globálním oteplování, jak bylo uvedeno výše, narůstá možnost těžby v dříve nedostupných oblastech.

Kanada v současné době řeší dva významné spory. Jednak si nárokuje Hansův ostrov, který se nachází mezi Ostrovy královny Alžběty a Grónskem a za druhé považuje Severozápadní průjezd za své teritoriální vody. V obou případech však narazil na zájmy jiných států.

Dánsko vlastní největší světový ostrov Grónsko. Ten je velmi slabě osídlený a podobně jako Faerské ostrovy jde o autonomní oblast (obě oblasti nejsou zařazeny do integrační struktury EU (31)). Grónsko se stává stále zajímavějším, protože se zde předpokládá bohatství nerostných zdrojů. Zhroucením ledovců na severu Grónska by mělo dojít k otevření přístupů ke grónské ropě.

Norsko mělo donedávna dostatek ropných zásob v Severním ledovém oceánu. Od roku 1971 se tento stát stal třetím největším vývozcem ropy a zemního plynu. Jedna třetina jejich ropných zásob je však již vytěžena a zbývající množství postačí jen na 50 let. Proto se Norsko začíná obracet k arktické oblasti Barentsova moře, kde mají být neprozkoumané zásoby velice slibné.

Rusko si tedy nárokuje Barentsovo moře a dostává se do konfliktu s Norskem. Mimoto považují Rusové přes polovinu Arktidy za vlastní území, přičemž naráží na zájmy všech zúčastněných zemí, především pak na USA. Rusko vidí Arktidu jako klíč k získání politické moci a ke zvýšení svého již tak dominantního postavení na světovém trhu s nerostnými surovinami. Má též v souvislosti s táním ledového příkrovu moří zájem o lodní přístup do Beringova moře (mezi Kamčatkou, Aljaškou a Aleutami).

Hlavním cílem USA v arktickém regionu je těžba ropy na Aljašce. V souvislosti s problémy při zajišťování ropy v jiných regionech světa, především v Perském zálivu, projevují Američané zvýšený zájem o arktické oblasti. Podobně jako Rusko má USA zájem o lodní přístup do Beringova moře. Do sporů s Kanadou se Spojené státy americké dostaly kvůli Severozápadnímu průjezdu, který označily jako mezinárodní vody.