Chtějí mě zabít, křičí vězněná členka Pussy Riot. Zahájila hladovku

"V pondělí 23. září zahajuji hladovku. Je to krajní metoda, ale jsem naprosto přesvědčená, že je to pro mě jediné možné východisko ze vzniklé situace. Správa tábora mě nechce slyšet," uvádí punkerka v dopise.

Tolokonnikovová podle Interfaxu nyní mimo jiné tvrdí, že v trestaneckém táboře, kde si odpykává trest, jsou vězenkyně nuceny pracovat 16 hodin denně, od 07:30 do 00:30. "Na spánek v nejlepším případě zbývají čtyři hodiny," dodává.

Poukazuje také na to, že některé trestankyně jsou vystavovány bití jinými vězněnými ženami. "Režim v táboře je ve skutečnosti vytvořen tak, aby potlačování vůle člověka, jeho zastrašování a přeměnu v mlčícího otroka prováděly odsouzené, které vedou pracovní brigády... a dostávají příkazy od náčelníků," uvádí Tolokonnikovová.

Pussy Riot loni v únoru před prezidentskými volbami zazpívaly v moskevské katedrále Krista Spasitele "punkovou modlitbu" nazvanou "Bohorodičko, vyžeň Putina". Protestovaly tak proti výzvám patriarchy Kirilla, hlavy pravoslavné církve, hlasovat pro favorita voleb. Obžalovány byly z výtržnosti motivované náboženskou nesnášenlivostí. Hudebnice odmítly přiznat vinu, ale věřícím se omluvily.

Podstatnou okolností při rozhodování soudu se stalo, že politický protest (právo na něj zpochybněno nebylo) se odehrál v sakrálním prostoru, píše ceskapozice.z. Punkerky kalkulovaly, že narušení sakrálního prostoru zesílí mediální odezvu jejich politického protestu. Ta amplifikace se sice povedla, ale přinesla s sebou nepochybný morální šrám. A ten byl zase soudem amplifikován do podoby zločinu. Avšak tak násilně, že zase potvrdil oprávněnost protestu punkerek. Například větou, že chování obžalovaných bylo zavrženíhodné, ať již k němu došlo na církevní či jiné půdě, protože neodpovídá kánonu pravoslavné církve.