Zeman na Ukrajině: Slova podpory, ale i ostrá kritika

"Česko podporuje nejenom úsilí Ukrajiny o zavedení asociační dohody s Evropskou unií, ale podporuje i další zahraniční aktivity Ukrajiny, jako její kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN," řekl pak po schůzce Zeman. Janukovyče pozval na návštěvu Česka.

Kyjev i Praha doufají, že sblížení Ukrajiny s unií, a zvláště vytvoření zóny volného obchodu, pomůže zlepšit obchod mezi oběma zeměmi a zvýšit podíl českých investic na východě Evropy.

Zeman rovněž požádal Janukovyče o pomoc se získáním nového sídla české ambasády v Kyjevě. Prostory, kde nyní velvyslanectví sídlí, podle diplomatů prostorově nevyhovují. Různé české instituce proto sídlí na několika místech v Kyjevě. 

Zeman také svému protějšku předložil seznam "pěti až šesti" problematických zakázek českých firem na Ukrajině, kde vázne financování. "Jsem vděčen, že pan prezident vydal pokyny, aby se tyto problémy urychleně vyřešily," řekl na tiskové konferenci po jednání Zeman. Janukovyč na oplátku Zemana vyzval, aby podpořil zlepšení vízového režimu pro ukrajinské podnikatele, kteří chtějí působit v Česku. 

Zeman je v Kyjevě na pozvání Janukovyče. Oba politici se letos již setkali na summitu visegrádské skupiny v polské Visle. Zeman na vrcholné schůzce středoevropských států a Ukrajiny prohlásil, že chce svou cestou na východ podpořit sbližování Kyjeva s Bruselem.

Podmínkou uzavření asociační dohody mezi Ukrajinou a unií je propuštění vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Politička je za mřížemi kvůli údajnému zneužití pravomocí. Protože má problémy s nemocnou páteří, ukrajinská opozice požaduje její propuštění k léčbě v Německu. Při letošní návštěvě Berlína podmínky jejího věznění kritizoval i Zeman v rozhovoru s německým prezidentem Joachimem Gauckem.

Dnes český prezident případ příliš nekomentoval. Podle něj jde o citlivou otázku, které by "předčasná medializace" spíše uškodila. "Chtěl bych říci, že pravděpodobnost se se stoprocentní jistotou pohybuje v intervalu nula až sto procent," odpověděl Zeman na dotaz, kolik procent dává možnosti, že Ukrajina stihne vyřešit situaci kolem Tymošenkové do summitu Východního partnerství ve Vilniusu.

Putin zuří, nemá munici

Asociační dohoda Ukrajiny s EU má na 900 stránek a její obsah zná stejně málo lidí, jako je tomu v případě dohod o dodávkách plynu z Ruska. Veřejnosti se tak evropská integrace podává v abstraktní podobě. Mainstreamová média hlásají, že pokud by Ukrajina byla členem EU, bude Evropa nucena modernizovat ukrajinský průmysl, revitalizovat její zemědělství, likvidovat korupci, reformovat justici a učinit ji nezávislou na politice, zajistit svobodu slova a transparentnost voleb, vytáhnout z trosek zdravotnictví, postavit na nohy armádu, garantovat vznik sociálního státu... Komentáře k této iluzi není ani třeba, napsaly literarky.cz.

Opozice varuje, že asociace s EU ve finále promění ukrajinskou ekonomiku v pozici surovinového přívěsku Západu, strojírenství se rozpadne a zanikne i sociální systém. Není jasné, ani to, jak ukrajinská ekonomika zvládne během pěti let zavést na 20 tisíc evropských standardů. Pokud by se to mělo týkat i železnic o délce 30 tisíc kilometrů (se šesti tisíci elektrickými lokomotivami a 140 tisíci vagóny) a přechodu širokorozchodných tratí na evropský standard – Pán Bůh potěš! O takových „detailech" se ale zatím nemluví.

Podpis smlouvy o asociaci změní i zahraničněpolitickou orientaci Ukrajiny. Janukovyč sice po svém nástupu do funkce vyhlásil neblokovou politiku a odmítl členství v NATO, ve skutečnosti je však dnes ukrajinská spolupráce s NATO aktivnější, než tomu bylo za „oranžové" éry prezidenta Viktora Juščenka. Z toho všeho lze soudit, že právě proto nyní Moskva jedná s Kyjevem tvrdě -- jak prezident Putin, tak premiér Dmitrij Medveděv při setkáních se svými ukrajinskými protějšky potvrdili, že se Ukrajina bude muset smířit s tím, že z hlediska obchodu s ní bude zacházeno jako s ostatními členy EU, tj. bez jakýchkoli dosavadních výhod.

Na druhé straně je ale jasné, že Rusko nemá příliš nástrojů, aby politiku Ukrajiny ovlivnilo. I proto uvedlo do provozu ropovod Nord Stream a přistoupilo k výstavbě South Streamu, které obcházejí území Ukrajiny a umožňují Gazpromu dostát závazkům vůči západním partnerům bez ohledu na vrtochy ukrajinské politiky.