Záhadné zřícení boeingu v Kazani: Viníkem byl prezidentův syn?

Moskva - V kabině ruského boeingu, který se 17. listopadu zřítil v Kazani, prý byla osoba, která tam neměla co dělat. "Tato okolnost (...) se mohla stát příčinou neštěstí," uvedl dnes ruský server newsru.com s odvoláním na vyjádření experta Arkadije Orlova v petrohradské televizi. Údajně oním neznámým u pilotů mohl být syn prezidenta autonomního Tatarstánu, který při neštěstí zahynul spolu s dalšími 49 lidmi na palubě.

Sám Orlov se odvolával na údaje z "černé skříňky" letounu, zaznamenávající komunikaci v pilotní kabině. Experti Mezistátního leteckého výboru (MAK), který katastrofu vyšetřuje, prý nevylučují, že dotyčným v kabině mohl být Irek Minnichanov, starší ze dvou synů tatarského prezidenta.

Dalším významným pasažérem na palubě boeingu byl šéf republikové tajné služby Alexandr Antonov.

Podle Orlova přítomnost vysoce postavené osoby v kabině mohla ovlivnit počínání posádky, která se při přistávání dopustila řady chyb s tragickým vyústěním.

O vlivu přítomnosti nepovolané osoby v kabině na počínání pilotů se hodně spekulovalo v souvislosti s leteckým neštěstím ve Smolensku, při kterém zahynul tehdejší polský prezident Lech Kaczyński.

Sám MAK Orlovova tvrzení nepotvrdil. Za příčinu havárie předběžně označil ztrátu rychlosti v důsledku chyby pilota, který se prý s daným strojem vůbec poprvé pokoušel o opakované přistání.

V roce 1961 se stalo 14,15 leteckých katastrof na 1 milion letů, kdežto v roce 1995 byl tento poměr 0,46 ku milionu, v roce 2006 došlo k 0,65 katastrofám na milion letů. Nejbezpečnějšími regiony jsou střední a západní Evropa, Severní Amerika a Austrálie, kde se tento poměr pohybuje okolo 0,2 katastrof na milion letů; naproti tomu nejhorší situace je v Africe, kde byl tento poměr např. v roce 2005 4,31 a v roce 2006 dokonce 6,04.

V roce 1960 na 100 milionů ulétnutých osobokilometrů připadlo 0,8 usmrcených osob, v roce 1999 pouze 0,035 úmrtí a v roce 2000 0,03. V roce 1997 byl počet úmrtí v poměru 0,04 osob na každých 100 milionů přepravených cestujících. V roce 1997 došlo k 0,13 katastrofám na 100 milionů ulétnutých kilometrů, v roce 1998 to bylo 0,10 katastrof na 100 mil. km.

První černou skříňku sestrojil v roce 1954 australský vědec David Warren a nazval ji ARL Flight Memory Unit. Zaznamenávala 4 hodiny zvuků v kokpitu. Byla zavedena pouze v Británii, roku 1960 se rozšířila do USA a postupně do celého světa. V současnosti je CVR a FDR povinnou výbavou všech letadel s max. vzletovou hmotností nad 5 700 kg. Zapisovače musí odolat přetížení 3400 g a teplotě 1100 °C po dobu 30 minut.

CVR - Cockpit Voice Recorder (záznamník hovorů posádky) zaznamenává zvuky v pilotní kabině za posledních 30 minut

FDR - Flight Data Recorder (zapisovač letových dat) zaznamenává údaje o letu za posledních 25 hodin (kolem 200 funkcí)

Související

Zřícení letadla v Louisville

Na letišti v Louisville se krátce po startu zřítilo letadlo

Na letišti v Louisville v Kentucky došlo k tragické havárii nákladního letadla UPS, při které zahynulo nejméně sedm lidí. Guvernér státu Kentucky uvedl, že k nehodě došlo v úterý večer, když nákladní letadlo startovalo z mezinárodního letiště Louisville Muhammad Ali. Nejméně dalších jedenáct osob utrpělo při explozi, k níž došlo kolem 17:15 místního času, zranění. Nad místem neštěstí se valil hustý dým.

Více souvisejících

Letecké nehody

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

včera

Pete Hegseth

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

včera

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy