Zemřela Natalija Gorbaněvská, jedna z osmi statečných z Rudého náměstí. Pro Čechy byla hrdinkou

V reakci na úmrtí ruské Gorbaněvské to dnes v prohlášení uvedl ministr zahraničí Jan Kohout. Podle předsedy Sněmovny Jana Hamáčka je škoda, že se za života Gorbaněvské nepodařilo prosadit, aby obdržela české státní vyznamenání.Gorbaněvská byla jedna z "osmi statečných" sovětských disidentů, kteří na moskevském Rudém náměstí v srpnu 1968 demonstrovali proti okupaci Československa sovětskou armádou a jednotkami dalších států takzvané Varšavské smlouvy. Za účast na protestní akci pykala v tehdejším Sovětském svazu mimo jiné nuceným pobytem v psychiatrické léčebně."Odešel v ní statečný člověk, který ctil principy a neváhal se za ně veřejně postavit i v případě, že se týkaly jiných. Na naší nedávné schůzce mne překvapila svou energičností a elánem," uvedl Kohout. Gorbaněvská na konci října navštívila Českou republiku. Setkala se s prezidentem Milošem Zemanem, připomněla si památku exprezidenta Václava Havla a dostala pamětní medaili Karlovy univerzity. "Byla člověkem, který rozdával energii svému okolí. Naše země by na lidi jako ona neměla nikdy zapomenout," uvedl Kohout."Natalja Gorbaněvská si za svůj principiální postoj zasluhuje náš vděk a uznání. Osobností jejího formátu je vždy málo a nesmíme na jejich odkaz zapomenout. Doufám, že naše republika ocení její činy alespoň in memoriam," napsal v zaslaném prohlášení Hamáček.Natalja Gorbaněvská, jedna z "osmi statečných" sovětských disidentů, kteří na moskevském Rudém náměstí v srpnu 1968 demonstrovali proti okupaci Československa sovětskou armádou a jednotkami dalších států takzvané Varšavské smlouvy, zemřela v Paříži. Oznámila to dnes ruská média. Za účast na protestní akci pykala v tehdejším Sovětském svazu mimo jiné nuceným pobytem v psychiatrické léčebně. Gorbaněvská (77) podle stanice Echo Moskvy zemřela v noci na dnešek.Na sovětské poměry bezprecedentní demonstrace se uskutečnila v těsné blízkosti Kremlu 25. srpna 1968, tedy čtyři dny po vpádu cizích vojsk do Československa. Gorbaněvská později uvedla, že byla roztrpčena tím, jak byly zmařeny naděje spojované s reformním procesem v Československu, takzvaným pražským jarem. Prohlásila také, že protestu se zúčastnila i proto, že se nechtěla stydět před svými dětmi za pasivitu v tak důležitém historickém okamžiku. Nejvíce prý Gorbaněvskou "naštvalo" oficiální sovětské prohlášení, že sovětští lidé invazi jednomyslně podporují.Disidenti rozvinuli na Rudém náměstí transparenty s hesly "Za vaši i naši svobodu!", "Ať žije svobodné a nezávislé Československo!", "Hanba okupantům", "Svobodu Dubčekovi!" nebo "Ruce pryč od Československa!". Po několika minutách jejich akci brutálně ukončila policie.Gorbaněvská nebyla na rozdíl od jiných účastníků demonstrace před 45 lety bezprostředně po zadržení souzena, protože se starala o malého syna. Koncem roku 1969 ji ale režim nechal internovat v psychiatrické léčebně, odkud se dostala až po více než dvou letech. V roce 1975 emigrovala do Francie, kde působila v organizacích ruské emigrace. Sama v jednom rozhovoru uvedla, že v Paříži může žít jen díky tomu, že má polský pas - polské občanství obdržela v roce 2005.Gorbaněvská se narodila 26. května 1936 v Moskvě a v roce 1964 vystudovala filologii a překladatelství na Leningradské univerzitě (dnes Petrohradská státní univerzita). Poté pracovala jako knihovnice a překladatelka; postupně se začala angažovat v disentu a vydávala samizdatový časopis "Kronika současných událostí".Gorbaněvská, která byla rovněž autorkou desítek svazků poezie a překladatelkou mimo jiné z češtiny a polštiny, minulý měsíc navštívila Česko. Za své celoživotní zásluhy v boji za demokracii, svobodu a lidská práva zde převzala ocenění Univerzity Karlovy.V souvislosti s návštěvou Gorbaněvské zazněla v českých médiích kritika, že sovětská disidentka nezískala žádné české státní vyznamenání. Před pěti lety dostala od tehdejšího premiéra Mirka Topolánka pamětní medaili Karla Kramáře za zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka. V roce 2008 obdržela rovněž Cenu Spirose Vergose na Pražském festivalu spisovatelů za svobodu projevu.V poslední době Gorbaněvská upozorňovala na nedostatek svobody médií v nynějším Rusku a prohlašovala, že náhražkou samizdatových časopisů protisovětské opozice by se ve 21. století mohl stát internet. Byla považována za aktivní blogerku: touto formou se kupříkladu kriticky vyjadřovala k ruskému tažení v Gruzii nebo se zasazovala o svobodu odsouzených členek hudební skupiny Pussy Riot, uvězněných za kontroverzní vystoupení v pravoslavném chrámu namířené proti prezidentu Vladimiru Putinovi.