VIDEO: Ukrajina se bouří, rozpadne se? Premiér se obává revoluce

Tisková služba vojsk ministerstva vnitra dnes potvrdila, že do Kyjeva přesouvá další jednotky. Oživila tak spekulace, že se chystá vyhlášení výjimečného stavu. O tom, že se prezident Viktor Janukovyč připravuje sáhnout k tomuto mimořádnému opatření, hovořil předák opoziční strany Vlast (Baťkivščyna) Arsenij Jaceňuk. K vyhlášení výjimečného stavu dnes Janukovyče vyzval autonomní parlament ruskojazyčného Krymu.

V Kyjevě dnes protestující zablokovali všechny vchody do sídla vlády. Pět až šest tisíc lidí se přemístilo k sídlu Azarovova kabinetu z náměstí Nezávislosti, kde po víkendových srážkách s policejními komandy panoval během dnešního dne klid.

Situace v Kyjevě se o víkendu dramaticky vyostřila poté, co policie v sobotu ráno tvrdým zákrokem "vyčistila" náměstí Nezávislosti od studentů protestujících proti odvolání podpisu pod smlouvou o přidružení k EU. V neděli na stejné místo přišly protestovat mnohem větší davy, přinejmenším na 100.000 lidí.

Vyhrocuje se i situace v jiných ukrajinských městech. Starosta Lvova dnes vyzval k podpoře protestu Kyjevanů a varoval, že místní policie bude město bránit, pokud tam centrální vláda pošle svoje posily. 

S Janukovyčem dnes telefonicky hovořil šéf Evropské komise José Barroso. Vyzval všechny strany ukrajinského konfliktu ke zdrženlivosti. Janukovyč prohlásil, že hodlá do Bruselu vyslat delegaci, která by s exekutivou EU jednala o dalším osudu asociační smlouvy. Barroso přislíbil, že ukrajinská delegace bude mít v Bruselu otevřené dveře. 

Občanská válka a rozpad země?

Ukrajinská opozice hodlá na úterní parlamentní schůzi vyvolat hlasování o nedůvěře Azarovově vládě. Oznámil to na tiskové konferenci v Kyjevě člen vedení opoziční strany Vlast Mykola Tomenko.

Parlamentní matematika podle agentury Unian opozici příliš šancí na vyslovení nedůvěry vládě nedává. V parlamentu, který má 450 členů, je k odvolání vlády zapotřebí většina 226 hlasů. Opozice, složená z poslanců strany Vlast, hnutí UDAR a strany Svoboda, má k dispozici jen 168 mandátů. Nadějí prý mohou být komunisté, kteří ale dosud ve sněmovně věrně podporovali vládní Stranu regionů. S opozicí by mohlo hlasovat i několik poslanců vládní strany, kteří po víkendových incidentech v centru Kyjeva Stranu regionů opustili.

Předčasné volby kritizují zástupci proruských provincií (především na východě Ukrajiny), které jsou na vztazích s Ruskem závislé. Skoro tři miliony Ukrajinců pracují v Rusku, roste nebezpečí, že by demonstrace mohly přerůst ve spor proruského východu a proevropského západu. Variantu rozpadu státu si ovšem Ukrajinci zatím nepřipouští, ač v Rusku už zazněla z úst renomovaného politologa Dmitrije Oreškina, píše web CT24.

Podle koordinátorky ukrajinských projektů Člověka v tísni Oleny Ivantsiv je však toto nebezpečí malé. "Na Krymu rovněž vyšli lidé do ulic protestovat proti Janukovyčovi. V Doněcku určité protesty proti proevropskému hnutí byly, nicméně obecně se lidé na podporu prezidenta příliš nehrnou. Naopak, vládnoucí garnituru podporovat nechtějí. Proto je riziko občanské války naprosto minimální," tvrdí.

EU nabízí jen bonbóny

Janukovyč v pátek napadl Evropskou unii, že nabízela pomoc pouhých 610 milionů eur a ještě ji podmiňovala splněním podmínek Mezinárodního měnového fondu. "Tři roky nám ukazují tento bonbón, speciálně pro nás hezky zabalený. Ale nemohou s námi jednat takovým ponižujícím způsobem. Jsme důležitá země, evropská země," prohlásil Janukovyč.

Ukrajinská ekonomika podle něj za stávajících podmínek není na integraci do EU připravena. Aby byla, do roku 2017 by prý ročně potřebovala na kompenzaci ztrát a adaptaci na nové podmínky celkem 160 miliard eur.

Novinář ukrajinské tiskové agentury Sergej Melničuk Aktuálně.cz řekl, že většina Ukrajinců sdílí proevropský směr a přáli by si podpis dohody, veřejnost je ovšem podle něj málo informovaná o tom, co dohoda a evropská integrace vůbec obnáší.